Evropa byla zřejmě už příliš dlouho relativně v klidu. I když by se o nějaké spořádanosti dalo polemizovat, i tak asi začala lidem parazitujícím na našem strachu poněkud docházet energie. A tak bylo třeba udělat trochu bu-bu-bu!
Zamyslete se sami, kolikrát za tento týden jste pomysleli na útoky? Kolikrát jste si položili otázku - kde příště? Kolikrát jste si představili, jaké by to bylo, kdyby se něco podobného stalo v našem okolí, městě, zemi?
Věřím, že nesčetněkrát. A není se co divit. Každá taková nevšední událost, kterou teroristický útok uprostřed Evropy s tolika mrtvými jistě je, vyvolá paniku, strach, úzkost a bezmoc. Paniku při každém hlasitějším zvuku v okolí. Strach z lidí okolo. Úzkost z toho, že si už nikde nemůže člověk připadat bezpečně. A bezmoc, že s tím nemůže vůbec nic dělat.
Na smrt v novinách už jsme si zvykli. Denně slyšíme o umírání lidí - v nehodách, přepadeních, sebevraždách... Jen ne v takovém množství a s evidentním vlivem vnější síly. Čím víc strachu ale vidím kolem sebe, tím víc si říkám, kdo tohle chce? Čí to je záměr? Opravdu jsou to teroristé z islámského státu, koho tak těší náš nynější strach? Obávám se, že ne. Alespoň ne jenom oni.
Poslouchám prohlášení nejrůznějších světových politiků. Hollanda, Merkelové, Obamy, Putina.. a říkám si, komu z nich se asi dobře spí? Kdo z nich může říct, že nemá ani kouskem podíl na tom, co se děje? Obávám se, že nikdo. Mluví o lítosti a odsuzují události posledních dní, přitom ve většině mají prsty oni sami.
Všechno je jen jedna velká hra, jejíž scénáře se kují kdesi v zákulisí, a to, co vidíme "na jevišti" světové politiky, jen vzdáleně připomíná pravdu. Pokud vůbec. Pohádky, které přebírají média, aby si s námi mocenské elity pohrály jako s hadrovými panáčky. Tak co dnes? Vystrašíme je, nebo naopak trochu uklidníme? Co jim připravíme na víkend?
Radím Vám jedno jediné. Váš čas je jen Váš. A nenechte si ho nikým vzít. Stejně tak Vaši dobrou náladu. Svým smutkem, vztekem, slzami a naštváním jen přiživujete tyto parazity, které dychtí po tom, vytáhnout z vás co nejvíce emocí. "Bojovat" s nimi můžeme jenom jedním způsobem. Nebojovat. Nenechat se vyprovokovat.
A tak si udělejte víkend jaký jen sami chcete. Nemrhejte svým časem přemýšlením nad věcmi, které se nejspíš nikdy nestanou. Nemrhejte svou silou na strachování se, co by se mohlo stát. Buď se to stane, nebo ne. Tím, že na to budete myslet, stejně nic nezměníte.
Vaše jediná možnost, jak prožít nejlépe svůj život, je užívat si každou minutu svého života. Nehledě na okolnosti.
Strach a stres lidi paralyzuje a staví do role oveček rozhodujících se jako většina. Takový člověk se často chová naprosto iracionálně. Jak uvádí studie profesora Vladase Griskeviciuse z University of Minnesota: "Při strachu a obavách se častěji podřizujeme a svá rozhodnutí upravujeme podle davu. Když je člověk vystrašený, pak jde zvlášť ochotně s davem, aktivuje se u něj psychologie bezpečí velkého počtu." A co víc, často začne být agresivní na všechny ostatní, kdo by snad měli jiný názor. Nepřipomíná vám to něco?
Když se znovu zeptám, čí je to záměr, odpoví mi někdo? Já osobně to nevím a myslím, že se to ani nikdy nedozvíme. Můžeme jen hádat a polemizovat. Co ale s jistotou víme, někdo takový tu je. A když se zeptám proč? Nejspíše proto, že nejlépe se ovlivňují vystrašené masy. A evidentně někdo stojí o vystrašenou a oslabenou Evropu. Nedopřejme jim to! Nenechte je, aby tahali za provázky, jež již stihli napnout u vašich prstů! Potřebují nás nejprve vystrašit, aby nás následně mohli "zachránit" a vyzdvihnout toho, koho zrovna potřebují. Mějte oči otevřené a nenechte se vtáhnout do této jejich hry!
