Když jste zmínil Minské dohody, měl jste čtenářům připomenout i Budapešťské memorandum a kdo si s ním vytřel.

Taky nesmíme zapomínat, že v USA bijí Černochy.

Pan bloger je na můj vkus nějak moc "informovaný" .

Za to, že vás žena nutí číst můj blog, ale já opravdu nemůžu.

Pro pan autora bych měl jeden záznam https://www.facebook.com/100002069298316/videos/65...

Možná by jste mohl osvětlit, jak to s námi myslí.

Lidé jako Solovjov plní v Rusku svůj účel. Putin se zuby nehty brání, převedení země na válečnou ekonomiku a velké mobilizaci. Spoléhá proto na dobrovolníky do armády, takové vesnické svalouše a rváče, kteří se (za prachy, které by nikde jinak nevydělali) chtějí bít za Rossiju. Solovjov, Medvěděv a jiní profesionální hecíři v médiích prostě rozdmychávají válečnou psychózu, která pomáhá naborovým střediskům armády, a udržuje zemi sjednocenou narativem, že Rusko je v maximálním nebezpečí, že se tím hrdinsky probije a nepřátele znovu zničí. Ovšem, jak kdysi říkal Kissinger, "i paranoika někdy pronásledujou opravdu". A Evropa na té ruské paranoi opravdu pracuje.

Ta by měla sedět za bukem...přešlapů má za sebou dost a rusky umí dokonale.

Mně furt není jasné, jaké tito "reálpolitici", jakým se autor blogu určitě považuje, navrhují kompromisy. Tedy co z ruských požadavků (přičlenění dobytých ukrajinských území Rusku, demilitarizace Ukrajiny, zákaz vstupu Ukrajiny do mezinárodních svazků, zákaz přítomnosti cizích pozorovatelů na Ukrajině, návrat NATO do stavu před rokem 1997...) v zájmu míru přiznat a akceptovat?

Každá strana má své požadavky a záleží jen na nich a nikoliv na nás , co si vzájemně odsouhlasí. Pokud na jednání nepřistoupí je tady už jen varianta na bojové obsazení, kde vítěz jednoznačně určuje všechno a poražený se bezvýhradně podřizuje.

Jednání bylo Ruskem nabídnuto už v roce 2022. Zelenský zvolil boj do posledního Ukrajince a NATO jej v tomto boji bezvýhradně podpořilo.

Přichází tedy druhá nabídka. Záleží jen na Zelenském, jak se zachová, protože Rusko stále trvá na původních požadavcích.

Rakousku-Uhersku se také zdálo postoupení Slezska Prusku, jako naprosto nemyslitelné a stalo se.

Po předchozích bojích v r. 1742 Fridrich II. vpadl na Moravu a obsadil Olomouc. Následně táhl do Čech, kde se v bitvě u Chotusic střetl s rakouskou armádou, kterou porazil, a tak byla Marie Terezie nucena uzavřít ve Vratislavi 11. června 1742 příměří, potvrzené později berlínskou mírovou smlouvou. Pro rakouskou monarchii to byla hospodářská katastrofa. Ztratila Kladsko a téměř celé Slezsko, ale život šel dál - i když dodnes můžeme říkat, že to bylo tenkrát nespravedlivé ......, ale zbraně rozhodly.