Kanadská zahraniční politika je bezedný trapas

Minulý týden vydalo Ministerstvo globálních záležitostí Kanady (současný název překřtěného ministerstva zahraničních věcí) oznámení, že Kanada neuznává pasy vydané Ruskou federací žadatelům z Doněcka a Luhanska k cestování

do Kanady. Zároveň s tím, ministryně globálních záležitostí Chrystia Freelandová vybídla západní spojence, aby následovali vzor Kanady a čelili ruské agresi a "okupaci" východní Ukrajiny odmítáním ruských pasů vydaných Rusům kteří tam bydlejí. Českým čtenářům tohle asi moc neříká, ale většina Kanaďanů v této iniciativě okamžitě rozpozná potrhle nafoukanou a přitroublou agendu Freelandové a ministerského předsedy Trudeaua v zahraniční politice, vyznačující se výpady jejichž sice nezamýšlenými, ale bezpečně předvídatelnými výsledky, jsou škody na pověsti Kanady ve světě (komentáře čtenářů zde tomu svědčí.) S Ruskem samozřejmě naše dynamické duo pokazit  už moc nemůže. Freelandová Lavrova namíchla před třemi lety tak, že si vysloužila (jako jediný ministr zahraničních věcí zemí G20) status persona non grata na území Ruské federace. V případě Ruska ale Kanada nemá v Kremlu dobré jméno už od vlády Harpera. Takže zde bude jistý nulový výsledek diplomatické akce spíš pokračováním smutné karavany odnikud nikam. 

Ale co Liberálové po Harperovi natropili jinde v zemích tradičních spojenců nebo velkých obchodních partnerů, nemá v dějinách diplomacie Kanady obdoby.  V Indii byl Trudeau loni vítán jen minimálně kvůli kanadskému přístřeší sikhistickým separatistům, i přesto, že si Justýnek na Taj Mahal dovezl rodinku a garderóbu na bollywoodskou velkoprodukci. Indický ministerský předseda se ani neobtěžoval Kanadského premiéra uvítat na letišti. Ve své prostoduchosti si Justýnek představoval, že Modi bude nadšen jeho kostýmy a banghra tanečky. Ovšem jeho hostitelům šlo o zcela jiné věci a návštěva se zvrhla, když vyšlo najevo, že si do Indie na recepci pozval nějakého místního politického atentátníka.   

Následovala Saudská Arábie po té co Chrystia, dušinka, zkomponovala tweety na účtu Global Affairs Canada, ve kterých ostře a veřejně kritizovala království za jeho represe proti místním disidentům. Saudi reagovali zastavením téměř celého obchodu s Kanadou, zablokováním plateb, zrušením leteckých linek mezi zeměmi a odvoláním stipendovaných studentů z kanadských universit. Jistěže to byla přehnaná odezva z písečného království, ale tady jde nejvíc o uváženost způsobu, kterým se šéfka kanadské diplomacie chtěla domáhat nápravy od mocnářů v zemi, kde kritika režimu končí někdy v mlejnku na maso.            

Do největšího maléru se ale Kanada zapletla zatčením a procesem s vydáním dcery generálního ředitele čínského mega-concernu Huawei, a jeho finanční ředitelku, Meng Wanžou, ke kterému došlo v minulém prosinci.  Meng byla zadržena ve Vancouveru na žádost Spojených států , které usilují o její vydání v souvislosti s přestupy amerických zákonů její firmou.  Tento zákrok a pokračující "domácí¨vězení" Meng (která vlastní ve Vancouveru nemovitosti), rozlítilo čínské vedení jako málokterá aféra. Nejenže je otec Meng, Ren Žengfei, kromě úspěšného podnikatele také velmi prominentní postavou s konekcemi v politbyru čínské komunistické strany, ale firma Huawei je naprosto klíčovým uzlem v čínské snaze dominovat globální moderní komunikační techniku. Proto se na ní soustřeďuje pozornost Trumpovy administrace, a s ní související "obžaloba" Meng jako strůjkyně krádeží technologie, finančních manipulací, a jako osoby v Huawei odpovědné za porušování obchodních sankcí uvalených U.S.A. na Irán.  Proto také Čína považuje zákrok Kanady za nepřátelský, politicky motivovaný, akt, a požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění Meng Wanžou. Nevíme co motivovalo Freelandovou a Trudeaua ve věci se zamotat, tedy věci která, řeklo by jim malé dítě, vyvolá okamžitá odvetná opatření, s drastickými následky pro bilaterální vztah mezi oběma zeměmi, a věci ze které žádné výhody pro Kanadu neplynou. Možná, že se chtěli Trumpovi nějak zavděčit v momentě, kdy to s volným trhem a tarify na kanadskou ocel a hliník vypadalo špatně. Možná, ale jak, říkám, mají ti dva talent vypadat jako telátka, která nemají ponětí co se kolem nich děje a která si přesto chtějí hrát  na vedoucí osobnosti planety. 

    V Osace na sjezdu G20 Trump splnil svůj slib Trudeaovi promluvit s Ťi-pchingem ohledně dvou Kanaďanů, zadržovaných v Číně. Ovšem efekt nebyl žádný. Čínský velvyslanec v Kanadě se vysmál "naivní" Kanadě, když si myslí, že Čína změní svůj postoj pod nátlakem jejích spojenců. 

   Přestože média  víceméně zůstávají na pozici kritické k Číně, Freelandové a jejího žvanění má většina lidí plné zuby. Bývalý ministerský předseda Jean Chretien  otevřeně nanesl, že Kanada by měla zarazit řízení proti Meng Wanžou a nechat jí odjet. Legálně celá extradiční kauza proti ní je dost pochybená, protože obvinění jsou jednak z činnosti, za kterou ona ve firmě neodpovídá, jednak z aktů které nejsou v Kanadě trestné. Vypadá to, že v žádosti o vydání Meng, jde spíš o její hodnotu jako rukojmí, v tahanicích mezi USA a Čínou a k tomu extradiční smlouva sepsána nebyla.  Ovšem prozatím to vypadá, že Trudeau a Freeland míní dál hrát maximálně pokrokově vyšinuté   a finančně ruinující va banque v zahraničí. Ostatně, zahraničí jako takové, pro Trudeaovy liberály  neexistuje, protože podle nich Kanada představuje ve světě první post-národní stát. Proto tedy ministerstvo zahraničních věcí bylo přejmenováno na ministerstvo globálních záležitostí a proto tedy těm politicky uvědomělým nevadí, že Trudeau dvakrát při návštěvě Shinzo Abeho v Ottawě mluvil o Japonsku jako Číně.  Potom se lidičky nedivte, že ho ve světě mají za směšnou a podřadnou figurku .