Jsou historické lži v demokracii novým normálem?

Ručím vám za to že nikoho z mé generace nepřekvapovaly historické lži a podvody, které se pěstovaly za komančů. O tom jsem už jednou dávno v blogu psal. Samozřejmě: v totalitních a autoritářských politických režimech

je důvod ke lhaní zcela jasný. Popsal ho bystře George Orwell v románu 1984 : „Ten kdo kontroluje přítomnost, kontroluje minulost. Ten kdo kontroluje minulost, kontroluje budoucnost“.

Ale v demokracii ? To je přece „vláda lidu“. Proč by lid potřeboval sobě o něčem v minulosti lhát, nebo svou minulost hrubě pokrucovat, a nebo prostě vymazávat? Děje se to všude, ve všech zemích svobodného světa. V Kanadě, dnes nemáme mít nikde pomníky zakladateli Dominia a prvnímu ministerskému předsedovi země, Johnu A. Macdonaldovi. Měl prý nepěkný poměr k domorodým kmenům. Pryč s ním. Za to máme dlouhodobé vyšetřování „hromadných hrobů“ dětí v blízkosti několika rezidenčních škol kam byly ti nejmladší tzv. Prvních národů zavlékáni z důvodu „kulturní genocídy“. Po několika letech a úporném zkoumání, zatím žádné důkazy o hromadném pohřbívání malých dětí se nenašly.

Na jih od nás, nová historická nauka (momentálně potíraná Trumpovou vládou) prezentuje celou americkou historii prostě jako otrokářský systém. Novodobá historie Ameriky nezačíná přistáním Poutníků na Plymouthu v roce 1620 ale v roce 1619 kdy ve Virginii zakotvila první loď s africkými otroky.

Letos svět slaví 80. výročí konce Druhé světové války. Nezačalo to slibně. Na konci ledna se vzpomínalo na osvobození Osvětimi, opět bez Rusů, a v mnoha zprávách o výročí beze zmínky o nich (UNESCO, Bílý dům, Polská vláda). A nezůstalo jenom u opomenutí. Před deseti lety se začalo perverzně přemalovávát osvobození Osvětimi, kdy se začalo připisovat Ukrajincům v Rudé Armádě. Letos už se to dělá chytřeji, protože to dělá AI robot, který vám to nanese takhle:

Na webové stránce si můžete kliknout na článek řetězu. Možná, že se vám pod perexem neukáže nic, možná že se dozvíte, že ta ukrajinská fronta byla opravdu částí Rudé armády. Jo a těm „Ukrajincům“, kteří osvobodili Osvětim velel maršál Koněv, kterému po osvobození od spárů totality sundala demokracie v Praze pomník. (Mimochodem, jestli se vám zdá, že se nad tím pohoršuju, tak jste mě dobře odhadli. Nebýt Koněva, tak bych tady určitě nemohl psát vůbec nic. On totiž, mezi těmi zkomírajícími kostnáči v táboře a kolem, které maršál zachránil, byl taky můj budoucí táta).

Je možné dnes pravdivě historicky popsat postavu jakou byl Stepan Bandera ?

Před několika dny mi můj místní český kamarád poslal svojí debatu s jedním universitním profesorem, kde mimo jiné padla zmínka o Stepanu Banderovi. Šlo o tuto výměnu:

(Kámoš) Moje maminka se narodila na Volyni (1939) a babička mi vyprávěla o tom, jak krutí byli banderovci, jak terorizovali a zabíjeli kohokoliv, kdo nemluvil ukrajinsky Byli horší než Němci! Po válce jich tisíce odešlo do Kanady a USA a dnes jsou jejich potomci ve vládě v Kanadě (Christina Freeland), v USA (Victoria Nuland), a na Ukrajině, kde Stepana Banderu dnes oslavují.

(Professor) Vždy mě pobaví, když se jako argument vytáhne něco, co proběhlo před desítkami let a navíc během válečného běsnění. Nikdo nevíme, jak bychom se zachovali ve válečné vřavě – jak se třeba všichni na Západě divili, co navzájem dokázali dělat ti „Jugoslávci“ v 90. letech. I válečné vraždění je něco strašného, ale ti, co ho spáchali jsou již veměs mrtví (stejně jako vrazi z kavkazských válek, mongolského tažení do Evropy atd. atd. Jejich potomky už z toho obviňovat nejde. Jenže Vám něco řeknu, kdyby byl Bandera Afričan a bojoval proti evropským kolonizátorům, tak by byl ctěný bojovník za svobodu. Sovětští komunisté udělali z Bandery monstrum, protože bojoval proti sovětskému kolonialismu a bylo jim jasné, že Ukrajinci s tou ruskou nadvládou ani po válce nesmíří. Tak bylo třeba z nich udělat kolaboranty s nacisty. Teď se to obzvlášť hodilo – uděláme z ukrajinské vlády „vládu neonacistů a feťáků“ a budeme Ukrajinu „denacifikovat“. Odporné z úst bývalého kágébáka, který vytvořil v Rusku hybridní režim nacismu, fašismu a bolševismu. Ano, Bandera byl to nacionalista, bojoval za nezávislou Ukrajinu a nikdy nekolaboroval ani s nacisty, ani s komunismy. Jedinou smrt, kterou měl na svědomí, měl v Polsku, kde se jako mladík podílel na přípravě atentátu na ministra vnitra. Za to dostal trest smrti, změněný na doživotí. Paradoxně mu na svobodu pomohl hanebný pakt mezi nacisty a komunisty. Na „sovětskou“ část Ukrajiny se nikdy nedostal, v červnu 1941 se podílel na obnovení nezávislého ukrajinského státu. Spolu s vedením byli nacisti odvezeni do Berlína, kde odmítli před Hitlerem odvolat proklamaci o nezávislosti. Takže skončili v koncentráku, odkud ho Hitler vytáhl v září 1944 a chtěl ho naverbovat do Vlasovovy armády I to Bandera odmítl – chtěl nezávislost. Proto si ho Ukrajinci váží, pro ně to byl a je bojovník za svobodu Ukrajiny. Nebyl to žádný nacistický kolaborant – to z něho udělala komunistická propaganda, aby měli páku na potlačování odpůrců – „buržoazních nacionalistů“. Totéž provedli s pobaltskými vlastenci, z kolaborace během války obvinili celé národy a do posledního příslušníka těchto národů vyvezli jak dobytek do kazašských stepí a na Sibiř. Úděsná genocida, nikdy nepotrestána. Takže s Banderou je to vše jinak, ale stokrát opakované lži „oblbly“ i mnoho Ukrajinců.

Víte, v mém věku mě už máloco šokuje. Ale tohle se mnou přece jenom trochu zacloumalo. Uvědomil jsem si, že tohle byla soukromá korespondence, a že možná takhle by profesor na veřejném pódiu nemluvil. Přesto mě zarazilo, jak může někdo kdo vyučuje geopolitiku na univerzitě (a dohlíží na habilitační práce českých diplomatů), prezentovat historická fakta tak falešně, a pokrucovat je tak nehorázným způsobem. Nejde mi tady o politický názor ve zkoumání historické doby. Ten vždycky byl a bude. Jde mi především o historicky a fakticky zcela falešné argumentování.

Byli to opravdu „sovětští komunisté, kteří udělali z Bandery monstrum“? A co Poláci? Proč ti po dlouhou dobu měli na veřejnou obhajobu Bandery a jeho stoupenců paragraf trestního zákona? Zjištění, že Bandera osobně nezabil ani jednoho Poláka nebo Žida, se vemi podobá tezím, že Hitler neměl s Holokaustem nic společného, a nebo, že celý Holokaust je z velké části výmysl (např. David Irving). Historickým faktem je, že genocída na Volyni v letech 1943-44 byla prováděna povstaleckou armádou (UPA) na základě Banderovy ideologie a jeho představ o budoucím ukrajinském státě. Všichni věděli o koho se jedná, když se mluvilo o Banderovcích. Rzeź wołyńska si vyžádala až ke statisíci civilistů, většinou polských vesničanů. Slušný a informovaný člověk by tohle nezapíral.

Jiná, skutečně odporná lež, je že Bandera s nacisty „nikdy nekolaboroval“. Rychlý pohled do Wikipedie profesora usvědčí, že Stepan Bandera nejen s nacisty kolaboroval, ale že byl do svého zatčení agentem jejich vojenské rozvědky Abwehr. (Podle některých zdrojů působil v Abwehru už před nástupem Hitlera a byl vycvičen v Nemecku jako záškodník.)

A co se týče „oblbování“ mnohých Ukrajinců, dva z jejích předních patrioticky smýšlejících historiků, které znám, nevypadají vůbec na to, že by se jen tak nechali. Serhy Plokhy, historik z Harvardu má jsice jiný způsob jak Banderu dekonstruovat, ale to že kolaboroval s nacisty nezapírá protože je univerzitní profesor. Jaroslav Hrycak, na druhé straně, velmi charakterně Banderův ukrajínský kult odmítá. Když mluvíme o rehabilitaci Bandery, musíme zdůraznit odpovědnost Volodymyra Viatroviče, nacionalistického historika, ředitele Ústavu národní paměti v letech 2015 až 2019, tvrdí Jaroslav Hrycak. Viatrovič udělal hodně pro propagaci zfalšovaného obrazu Bandery. On a jeho přátelé, jeho kolegové, se snaží vytvořit představu, že Bandera nemá nic společnéno s vraždami Poláků a Židů. To není pravda.“.

V paragrafu profesora jsou ještě další hlouposti ale ty jsou pro věc nepodstatné. Důležitá je tady pouze jedna věc: abychom jako lidi mohli jít v nějaké civilizované společnosti dál je třeba mít soudnou představu o tom z čeho jsme se vyklubali, a z čeho jsme se sem do přítomnosti dopádlovali. Soudná představa o naší minulosti předpokládá, že nebudeme historické památky svévolně ničit a tom co de dělo před námi vědomě lhát.