Chce Trump anektovat Kanadu? Vážně?

Většina lidí tady v Kanadě, aspoň ti co mají ještě rozum, se Trumpovou předehrou s výtržnostmi nezabývají. Vlastně ani pořádně nesledují odkud ten nápad udělat z Kanady 51. stát USA vzešel.

Tak abyste rozuměli: K této myšlence, již není možná konvenčně popsat, dala jistě podnět návštěva tupého kanadského ministerského předsedy v Lážo-Plážo (Mar-a-Lago) tedy v úřadě ještě neúřadujícího 47.presidenta Spojených států. Trudeauovi poradci mu zřejmě nakukali, že by pomohlo v jeho katastrofálním úpadku domácí popularity, kdyby proaktivně zjistil od nastupujícího amerického prezidenta ohledně o co mu jde stran vyhrůžek nastolit proti Kanadě a Mexiku 25% tarif z důvodu nechráněných hranic a dovozu drog do USA.

Samozřejmě, že rozumní politici by tohle buď nekvitovali vůbec nebo to brali se značnou rezervou. Už samo srovnávání Kanady s Mexikem je zde prostě absurdní. Přes kanadskou hranici za čtyři roky Bidena přestoupilo několik desítek tisíc ilegálních migrantů, přes hranici s Mexikem mezi deseti a dvanácti milióny. Podobně je to s poměrem drog zabavených americkou celní a pohraniční službou (CBP). Podle CBP statistik, v roce 2024 z 260 tun všech drog dovezených do USA jich bylo z Kanady pět. Ovšem, v těchto číslech hraje velkou roli marihuana. Co se týče smrtícího fentanylu, o který jde Trumpovi nejvíc, je poměr Kanady k Mexiku tento: dvacet kilo k desítí tunám.

Přesto tedy, že zde jde buď o těžký omyl nebo o pokus sprostě vydírat severního souseda jel do Mar-a-Lago věc řešit kanadský ministerský předseda. Claudia Sheinbaum, Mexická prezidentka, které se tarfifová hrozba měla týkat daleko víc, nepovažovala za nutné nic předčasně žehlit. Odpověděla pouze na Trumpův návrh přejmenovat Mexický záliv na „Americký“, proti-trollem přejmenovat americké jížní státy, které buď USA od Mexika koupily nebo si je dobyly od generála Santa Any, na „Mexickou Ameriku“. A to je rozdíl mezi chytrou prezidentkou která si za tři měsíce vlády spočítala, co kanadským ministerským předsedou, kteý to nesvedl za deset let.

Tuším, že už víte, že Trudeauovi listopadová návštěva v Lážo-Plážo nikterak nepomohla. Trump rychle prohlédl o co Justinovi šlo, a to bylo zase aby vypadal fešácky, a tak začal trollovat s anexí Kanady jako 51. státu USA. (A potom ho napadlo přidat k tomu Grónsko a Panamský průplav, jako způsob odvést pozornost od mezinárodních problémů, kde se USA budou muset poddat jsetliže se nechtějí dál finančně ruinovat.) Justina vlastní Liberálové rychle přinutili odstoupit před volbami příštím rokem po tom co se mu vláda doslova sesypala v první polovině prosince.

Trumpovy problémy nejsou z Kanady ale mohly by být

Donald Trump před týdnem vyloučil úmysl Kanadu anektovat násilně ale pokračoval ve své tirádě udělat z Kanady americkou državu s upřesnením, že to bude výlučně ekonomickými prostředky. A to prý proto, že kanadská ekonomika „ždíme“ Spojené státy ve vzájemném obchodě tak, že USA prakticky souseda dotuje do výšky sto miliard dollarů ročně. Jak na tu cifru přišel nevím ale faktem je, že ve vzájemním obchodě mají Státy s Kanadou negativní bilanci kolem 55 miliard (US) dollarů ročně. To je ovšem výsledek epochálního vývozu amerického průmyslu do Číny (do dekády 1990 bilance byla obráceně) a ne kvůli nějakým dotacím nebo neférové cenové politice kterou si Kanada vynucuje. Ovšem tady je třeba podotknout, že tohle tak zase úplně z Trumovy hlavy není. Přestože obě země mají společný volný trh přes třicet let, a téměř volný trh více než sto let tahanice o cenách zboží přes hranici jsou běžné. Američané například považují cenu kanadského stavebního dřeva za klasický „dumping“ protože sklizňové poplatky jsou v Kanadě několikrát nižší než v USA. Je to proto, že velká většina lesů v Kanadě jsou na korunní půdě, tedy patřící státu, kdežto v USA jsou povšechně v soukromém vlastnictví, kde do ceny dřeva vstupují kupní ceny pozemků a státní daně. Proto si americký dřevařský průmysl vymohl tarif na dovoz kanadského stavebního dřeva a loni v létě jeho téměř zdvojnásobení. Ovšem tohle je jedna z výjimek, kde Kanadě z tarifu škoda na odbytu absoluně nehrozí. Američtí stavitelé totiž preferují kvalitnější, pevnější, kanadské dřevo (jde zejména o tzv. bílou sosnu z Britské Kolumbie a Alberty) a jsou za ní ochotni platit víc než za domácí produkty. Proto kanadská vláda upustila od protiopatření.

Něco jiného by ovšem byl onen „plošný tarif“ na všechny produkty dovážené z Kanady do USA, kterým Trump hrozí. To by znamenalo okamžitou ekonomickou recesi v Kanadě, z drastického vzrůstu cen a následného poklesu odbytu. Byla by to opravdu katastrofa – dočasně. Samozřejmě, ale jestli si Trump a nebo jeho chytří chlapci myslí, že na Kanadě trhnou pak zřejmě existující severoamerické ekonomice a vztahu jejich dvou partnerů vůbec nerozumí. Ony totiž Spojené státy jsou na Kanadě závislé daleko víc než naopak. A to je danné dvěma faktory. Zaprvé, jak už řečeno, americký průmysl je v těžkém úpadku a za druhé, jak se zřejmě Trumpovi „tarifandové“ nepoučili z případu chabého ekonomického rdoušení Ruska, země s velkými přírodními zdroji mají dnes velkou výhodu proti zemím, které je postrádají. A Kanada samozřejmě je v tomto ohledu na tom daleko lépe než Spojené státy. Dvacet procent nafty ve Státech je z Kanady. (Kanadská nafta se vyrábí levněji než ta břidličná). Nová Anglie by dnes nemohla fungovat bez hydro-elektřiny z Quebeku. A vůbec, elektické sítě na Středo-atlantickém pobřeží jsou napojeny na Ontario a Quebek tak, že odříznutí severních zdrojů je dnes zcela nemyslitelné. USA jsou závislé na Kanadě v hliníku, uranu, barevných kovech, potaši. Kanada také představuje velký trh pro americké zemědělské produkty. Například mlékárenský průmysl ve Wisconsinu by okamžitě zkrachoval bez kandaského trhu. Quebek chce dlouho nahradit mléko z Wisconsinu v Ontáriu svým vlastním, ovšem to se nepodaří jestliže kanadsko-americká hospodářská integrace nebude narušena nějakými potrhlými intrikami. Vcelku lze říct, že Kanada je soběstačná, a i když nějaká těžká přestřelka s tarify by měla opravdu zlý dopad, kanadská protiopatření by poničila americkou ekonomiku natolik, že by se z toho během těch Trumových čtyř let nevzpamatovala. Všichni tohle vědí ale málokdo se zatím chtěl pouštět s Trumpem do hádky. Jedině provinční premiér Ontaria, Doug Ford, to nanesl tak jak to je, „nejsme na prodej“, a tarify „budou bolet i Ameriku“