Retro film: Caligula (1979)

   Existuji již od počátku světa. A budu existovat, dokud z nebe nespadne poslední hvězda. Přestože jsem na sebe vzal podobu Gaia Caliguly, jsem celé lidstvo. Člověk nejsem. Jsem tedy bůh.

Malcolm McDowell (v době natáčení Caliguly byl již McDowell proslaven skvělým filmem Mechanický pomeranč) v tomto kontroverzním filmu v hlavní roli dokazuje, že je stejně dobrý jako v jmenovaném Mechanickém pomeranči - Caligulu ztvárňuje naprosto suverénně a s výrazem šílenství ve tváři sobě vlastní.

 Z hlediska historického byl Caligula (snad) přesně takový, jakého ho vidíme ve filmu. Neexistovaly morální zásady, naprostá a bezdůvodná brutalita, dekadence, špatné vládnutí a hospodaření, perverzní sexuální extravagance, psychické a fyzické násilí…Prostě šílenství, které v jeho okolí nemohl nikdo přežít. Caligula si sám nebyl jist ničím a nikým, nechal usmrtit mnoho lidí ze svého okolí, včetně svých nejbližších, ať už se jednalo o blízké „přátele“ nebo příbuzné, jako možné konkurenty v jeho vládě, či pro majetek. Vládl od roku 37 – 41, kdy byl zavražděn vlastní stráží. Tiberius, který vládl před Caligulou (Peter O'Toole), Caligulu adoptoval (byl jeho synovec), to ovšem Caligulovi nezabránilo přičinit se o urychlení smrti tohoto svého strýce. Po Caligulově smrti se vlády (podle filmu dosti vtipně) chopil Claudius.

  Tinto Brass, režisér Caliguly, který točil převážně samá erotická díla ( Salon Kitty, Voyeur)  dostal od známého erotického časopisu Penthouse 15 milionů dolarů na natočení snímku, ale dodatečně si časopis sám (bez vědomí hlavních herců a režiséra) dotočil pornoscény, které natáhly stopáž filmu až do tří hodin. Herci a i samotný režisér se při shlédnutí nesestříhané verze pokusili od filmu distancovat, ale bez úspěchu. Dnes je nejčastěji k vidění sto minutová verze, tedy výrazně prostříhaná, aniž to však nějak průběh filmu narušuje. Celý film je spíše jakoby divadelně pojatý, a erotika je zde vlastně k zobrazení doby  v reálné podobě („jak to tenkrát bylo“). Vše ale působí dosti sugestivně, naturalisticky a až snad trochu vyumělkovaně.

            Na film jsem se podíval hlavně kvůli McDowellovi a rozhodně jsem nebyl zklamán. Patina „kontroverzní“ se k filmu v celku hodí, ale všichni herci hrají bravurně. Výprava, kostýmy i kulisy jsem perfektní. Řím v té době asi nebyl příliš ušlechtilý a režisér Brass a šílený pohled McDowela nám to perfektně demonstruje.

  Zkrátka u jednoho stolu s Caligulou bych vážně nechtěl být…