porod očima otce dvou dětí

Rád bych podotkl, ještě než cokoli budu komentovat, že nejsem ani porodník ani zdravotník.Jsem pouhopouhý laik, který posuzuje svůj vlastní zážitek z dvou porodů u kterých jsem měl tu čest asistovat. Je to pohled na porod, který probíhal v obyčejném prostředí nemocnice (Mostecké) bez jakékoli známosti a nadstandartních vztahů. Je to pohled chlapa oprostěný od emocí.

Dlouho jsem přemýšlel zda se vůbec o zážitky s těhotenství a z dvou nelehkých porodů mé ženy dělit. Po mediální kauze šílenců, kteří se rozhodli rodit doma jsem se rozhodl o své pocity podělit.Snad to někomu pomůže ve vlastním rozhodování o sobě eventuelně o budoucnosti svého dítěte.

První těhotenství mé ženy nebyla žádná jednoduchá záležitost. Vzhledem k relativně vysokému věku prvorodičky (32let) jsme museli absolvovat miliony testů na vše možné od genetiky až po kardio.

Možnost volby v našem zdravotnictví eliminuje spousty problémů a dle mého názoru i smazává budoucí výhodu jakéhokoli alternativního porodu doma.

Můžete si vybrat ošetřujícího lékaře, ústav, kde vám zákroky budou provádět a v podstatě i čas, který vám vyhovuje. Skoro vše máte ve svých rukách.

Je to jen o asertivitě a schopnosti se ptát. O schopnosti oprostit se od toho,  jestli mám na chodbě obrázek žirafy, krásně vymalováno,nebo omlácené postele, ale v případě problému mám dítě za 3 minuty v inkubátoru.

Od 5 měsíce po genetických testech, které probíhají odběrem plodové vody, byla manželka převedena k panu Mudr. Kacerovskému do rizikové poradny nemocnice v Mostě.

Můžu jen konstatovat, že i přes pověst Mostecké nemocnice považuji tohoto doktora za profesionála a odborníka každým coulem.

Až do porodu vše probíhalo standardním způsobem. Žádný vážný problém se nerýsoval a jednotlivé ultrazvuky a testy probíhali v pořádku. Doktoři už dopředu avizovali u našeho prvního potomka vyšší porodní váhu.

Skoro všechna vyšetření a jednotlivé návštěvy jsem s manželkou absolvoval a myslím, že chvílemi jsem byl až otravný, svými stálými dotazy.

Po čtyřech měsících pravidelných návštěv, jsem si dovolím tvrdit vytvořil vztah s lékaři i sestrami. Všichni si na mě zvykli a brali mě jako součást manželky budoucího porodu.

Nadešel den H. Zaplatil jsem příslušný poplatek a čekal. Manželka trpěla při kontrakcích a mě personál obskakoval s kávou a sušenkami.

Po celodenním čekání na porod vše vypuklo cca hodinu po píchnutí plodové vody.Vyfasoval jsem zelený mundůr a šel morálně podporovat manželku na sál.  Asistoval jsem, přikládal  manželce kyslík, držel ji za ruku.Nebyl jediný problém ať v chování porodních asistentek tak lékařů.

V 21.00 hod se narodil Jáchym, zdravý kluk, sázel jsem se s primářem kolik váží. Měl 4.35kg a 54 cm a porod proběhl klasickou cestou.

Celou dobu u porodu doktoři nebyli, pouze asistentky. Až, když nastali první problémy, začali fungovat lékaři. Jakmile nevyšlo děložní lůžko okamžitě mě vyhnali ven a začal tanec.

Celou noc mi žena nebrala telefony. Ozvala se až nad ránem. Měla přirostlou placentu a velkou ztrátu krve. Deset hodin ji měli na sále a po 20 minutách ji stále kontrolovali.

Nebýt porodu v nemocnici, dostatečné zkušenosti lékařů, dnes nemám druhé dítě a syn je sirotek.

Přirostlou placentu bohužel nelze rozeznat na ultrazvuku a riziko velké krevní ztráty je tak obrovské, že pokud nedojde k včasném zásahu může skončit katastrofou.

Shodou okolností u porodu jen v pozici odvolaného primáře asistoval Mudr.Hlubuček (odvolaný za smrt novorozence způsobenou nedbalostí ) a nebýt jeho skončilo by vše tragédií.

Při objemu porodů, které nemocnice dělají jsem získal úplně jiný pohled na práci porodníků a je opravdu velmi těžké rozeznat nedbalost od věci, kterou neovlivníte.

Pokud bych kdykoli v budoucnu měl možnost ovlivnit prostředí porodu mé manželky, vždy bych dal přednost porodnici před jakoukoli jinou alternativou.V dnešní době lze s příslušnou porodnicí domluvit v podstatě cokoli a vytvořit přátelské prostředí.

Riziko alternativního porodu doma mi přijde na hranici hazardu a nezodpovědnosti, když mám možnost využít fundované pracoviště se zázemím.

Zažil jsem, kdy přivezli rodiče dceru, která rodila a plodová voda ji odtekla před třemi dny. Nebo naši cikánskou spoluobčanku, která  hodinu před porodem si šla zakouřit na WC na šestinedělí.Poté odešla ačkoli neměla a za dvě hodiny ji přivezla sanitka. S tímhle materiálem bude mít i sebelepší porodník problém.

U druhého porodu poučen s prvního jsem byl mnohem víc aktivnější a snažil se věci, které tvoří pohodu ovlivňovat.

Ať už je to prostředí pokoje, chování sester čas návštěv . Např. tendence jít koupat dítě, když zrovna usnulo apod. Pokud se rázně pustíte do diskuse a jste dost důslední většinou dosáhnete svého.

Pohodu, přátelské prostředí lze na těch pár dní vytvořit i v porodnici. 

I