Těm energiím, jak jste psal, nerozumím. Přijde mi ale jen logické, že je to tak, jak jste to vylíčil. A vlastně o tom vypovídá dávná moudrost: Každý svého štěstí strůjcem. To přece neplatí jen v dlouhodobém horizontu, ale jaksi každodenně.

A kdo má hůl, psa si najde. Takové to v dnešní společnosti je. Já jsem nenapravitelný optimista, ale to je dědičné

Štěstí je návykové.

Ale i pragmatické - PROČ se zabývat tím, jak nás co zlobí, místo toho, abychom se zabývali tím, jak nás co těší.

Výborná myšlenka

Ježišmarja.