Thomas Schippers, geniální dirigent, který zemřel tak brzy

Thomas Schippers je zapsán v srdcích posluchačů klasické hudby velmi hluboko. Škoda, že zákeřná nemoc ukončila jeho kariéru tak brzy. Nahrávky, které zanechal, jsou dodnes inspirací a svědectvím o jeho mimořádném talentu.

Thomas Schippers (9. 3. 1930 – 16. 12. 1977)

Tento velký dirigent se narodil v Michiganu do rodiny prodavače spotřebičů.

Jeho rodina měla holandské předky.

Thomas Schippers žil svůj život autenticky, a to i v době, kdy nebylo jednoduché být sám sebou pro lidi jako byl on. Jeho homosexualita byla součástí jeho image. Váhal jsem, zda mám tento aspekt zmiňovat, ale vzhledem k tomu, že jeho odvaha a otevřenost byly součástí jeho charakteru stejně jako vášeň, kterou vkládal do hudby, rozhodl jsem se to zmínit. Tento aspekt jeho života nijak nezastínil jeho obrovský talent, ale naopak podtrhl jeho jedinečnost jako umělce i člověka.

Vystudoval hudbu v hudební škole Juilliard (obor dirigování).

Jeho dirigentská hvězda velmi strmě stoupala vzhůru.

V New York City Opera začal dirigovat v 21 let.

V 25 letech debutoval jako dirigent v Metropolitní opeře.

Dirigoval v milánské La Scale.

Dirigoval New York Philharmonic Orchestra.

Dirigoval Chicago Symphony Orchestra.

Na plný úvazek dirigoval Cincinnati Symphony Orchestra.

Jako zajímavost bych uvedl, že Thomas Schippers dirigoval v MET představení Verdiho „Síly Osudu“ při kterém 4. 3. 1960 zahynul Leonard Warren.

V roce 1966 dirigoval premiérové představení opery „Anthony and Cleopatra“ Samuela Barbera. Opera byla napsána jako slavnostní událost k otevření nové budovy MET v Lincoln Center.

Jeho kariéra byla tragicky přerušena rakovinou plic, na kterou zemřel v 47 letech.

Jeho jméno zůstane na věky zapsáno v dějinách klasické hudby zlatým písmem s diamantovými dekoracemi.

Nahrávky zůstaly a jeho hudba bude žít navždy. Je zde problém, že Thomas měl někdy dost hladové pero a rád si kus partitury škrtl.

Nahrávky oper se vyznačují značnou ohnivostí a akcentem na dramatický aspekt díla.

G. Verdi „Macbeth“ Birgit Nilsson, Giuseppe Taddei, Thomas Schippers (1965)

Tato nahrávka atakuje brány nebes. Obsazení je nejlepší možné. Mohlo by to snad být ještě o něco lepší. Nilsson je zde zvláštním způsobem z formy a nesedí jí to. Stále je to ale Birgit Nilsson a je to jen drobný stín na jasném slunečním kotouči jinak dokonalé nahrávky (tedy až na ty škrty)

Pak bychom tu měli Pucciniho „La Boheme“ (1964), Mirella Freni a Nicolai Gedda

Ne to není Karajan ani Serafin. Nahrávka plane schippersovskou vášní a je to něco úplně jiného než dvě dříve zmíněné. Zvláštností je obsazení neitalského tenoristy Nicolaie Geddy do role Rodofla. Hvězdné a dobré.

Giacomo Puccini, Orchestra And Chorus Of The Teatro Dell’Opera Di Roma, Mirella Freni, Nicolai Gedda, Mariella Adani, Mario Sereni, Thomas Schippers – La Bohème

G. Verdi „Il Trovatore“ (1965)

Chcete Trubadúra? Vím, že nechcete, ale kdyby náhodou, tenhle je opravdu super, i když i zde je nežádoucí krácení. Já občas nechápu, na jakém principu nahrávací společnosti provádějí castingy pěvců. Mít Franca Corelliho, Roberta Merrilla, Giuliettu Simionato a neobsadit k nim Leontyne Price, to mi připadá skoro jako zločin. Naštěstí zúčastněná Gabriela Tucci je vynikající.

Verdi, Franco Corelli, Gabriella Tucci, Giulietta Simionato, Robert Merrill, Chorus And Orchestra Of The Teatro Dell’Opera di Roma, Thomas Schippers – Il Trovatore

G. Verdi „Ernani“ (1967), Leontyne Price, Carlo Bergonzi, Robert Merrill, Ezio Flagello, Thomas Schippers. Zřejmě ultimátní nahrávka tohoto titulu.

G. Rossini „The Siege of Corinth“ (1975) Beverly Sills a Shirley Verrett v hlavnícch rolích tohoto belcantového titulu. Je to belcantový sen. Vedení nahrávky je ohnivé a žhavé, stejně jako ty dvě dámy v hlavních rolích.

Rossini - Beverly Sills, Shirley Verrett, Justino Diaz, Harry Theyard, London Symphony Orchestra & Ambrosian Opera Chorus, Thomas Schippers – The Siege Of Corinth

G. Bizet „Carmen“ (1963) Regina Resnick, Mario del Monaco a Joan Sutherland.

Dle mého názoru je to zcela strašné. Mario del Monaco je z formy a jeho zpěv zde není dobrý. Regina Resnick má pro moje uši zcela neeroticky asexuální hlas a Joan Sutherland má problémy s dikcí. A Schippersova vášnivá taktovka to dle mého názoru nezachrání. Musím však říci, že znám lidi, kteří tuto nahrávku staví na první místo žebříčku. Já jim rozumím a plně je v tom podporuji.

Opera lidi spojuje na základě rozdílnosti vkusu. A to je jedna z jejích nejlepších vlastností