Tak trochu přehlížení tenoristé - 2. část

Druhá část našeho povídání zmiňuje některá další polozapomenutá jména. Uvítám, když mi dáte nějaké tipy nebo alespoň zmíníte, kdo se vám líbil více nebo líbil méně.

👑 Umberto Grilli

(4. září 1934 – 4. října 2019)

Jeden z opravdu velkých pěvců. Typický záskok za nespolehlivého Luciana Pavarottiho – což o sobě může říct jen málokdo. Jeho hlas? Úžasně čistý, s dokonalým frázováním. Možná ne tak líbivý jako Lucianův, ale zato poctivý a vyvážený. Nahrávky by se nějaké našly, ale pořád ne tolik, kolik by tohle jméno zasluhovalo.

▶️ Donizetti: La Favorita – „Spirto gentil“

Jedna z nejnádhernějších belcantových árií vůbec, a Grilli ji zpívá s noblesou.

👑 Gastone Limarilli

(29. května 1927 – 30. června 1998)

Italský tenorista, představitel tzv. Melocchiho školy. Byl zastíněn (a patrně vyšachován) jejím nejslavnějším absolventem – a teď se posaďme – Mariem del Monacem. Ano, právě tím Mariem del Monacem, který převálcoval cokoli a zvedl střechu divadla zpěvem. Limarilli nemá takový brutální výkon, ale jeho hlas mi připadá citlivější, výrazově bohatší. Bohužel – opět – chybí dostatečné množství nahrávek, takže plné srovnání není možné.

▶️ Puccini: Turandot – „Nessun dorma“

Silná verze – bez přepálené heroiky a s jistou melancholií, která by se v této árii neměla ztratit.

👑 Daniele Barioni

(6. září 1930 – 5. listopadu 2022)

Talentovaný a charismatický tenor, o kterém se šeptá, že jeho kariéru poznamenala jistá neukázněnost. Což se v pár ukázkách (a pár tóninách) i potvrdilo – sem tam ulítne intonačně. Ale zároveň: tam, kde mu to sedne a zvládne ukorigovat intonaci, tam září. Nedostatek nahrávek zůstává trvalou škodou.

▶️ Puccini: Tosca – „E lucevan le stelle“

Nebeská linie fráze, trochu rozvernosti – a přesto cit. Působivý snímek.

👑 Jerry Hadley

(16. června 1952 – 18. července 2007)

Kníže mezi moderními tenory. Američan, nikoli Ital – ale styl zvládal skvěle. Jeho nahrávky existují a nejsou úplně vzácné. Jeho kariéra měla raketový start, ale tragický konec: rozvod, těžká deprese a sebevražda.
Jedním z jeho nejsilnějších zářezů je účast v Bernsteinově La Bohème – nahrávce, kterou někteří kritici nesnášejí. Já ji miluju. Je zčásti živá, a to jí dodává neopakovatelnou atmosféru, právě kvůli těm nedostatkům, které to má. Ano – Bernstein si u toho občas zazpívá s Jerrym. Jak jinak.

▶️ Puccini: La Bohème – „Che gelida manina“

Hadley je tu nádherně měkký, zranitelný, s duší na dlani. Těžko odolat.

👑 Alain Vanzo

(2. dubna 1928 – 27. ledna 2002)

Těžký kalibr na závěr, řečený borec na konec. Legenda francouzského operního nebe. Nahrávek má sice víc než ostatní v tomto výčtu, ale stále ne tolik, kolik by si zasloužil. Ovládal jak italský styl, tak jemnější, subtilnější styl francouzské školy – což je mimořádně vzácné. Jeho Lovci perel bez problémů konkurují Geddově verzi. A to je co říct.

▶️ Recitál z roku 1978

Vanzo jako lyrický bůh. Technika, kultivovanost, emoce – všechno tam je. Prostě absolutní bomber.