Tak trochu neregulérní žebříček nejlepších filmů – 5. část

Mám zde další porci filmu. Připomínám, že to není žebříček, ale seznam. Ještě další filmy mě ale napadají. zajímavé, kolik času člověk stráví sledováním filmů.

Hořčice mi stoupá do nosu (Claude Zidi, 1974), Jsem nesmělý ale léčím se (Pierre Richard, 1978), Rána deštníkem (Gerard Oury, 1980), Uprchlíci (Francis Veber, 1986), Otec a Otec (Francis Veber, 1983) a další filmy, které spojuje Pierre Richard

Přichází Felliniho čas

Amarcord (Frederico Fellini, 1973) částečně autobiografický film o dětství a dospívání.

Silnice (Frederico Fellini, 1954) zdánlivě jednoduché existencionální drama o pokoře a podstatě lidství. Strašně dlouho jsem to neviděl. Budu to muset napravit. Já nebudu dále vypisovat filmy tohoto italského klasika.

Moji Přátelé I (1975), II (1982) a III (1985) režie: Mario Monicelli a poslední díl Nanni Loy, tato filmová série popisuje cestu 5 a později 4 přátel v druhé polovině jejich života. Pod humorným pozlátkem komedie se ukrývají myšlenky, které se dotýkají samé podstaty lidské duše.

Jméno Růže (Jean Jacques Annaud, 1986) velmi úspěšné zfilmování nezfilmovatelné knihy Umberta Eca. Vzdor obsazení je film italský.

Další režisér, kterého probereme je Miloš Forman, Amadea už jsem uváděl

Valmont (1989) může si člověk všechno dovolit? Myslím si, že nemůže. Alespoň v tomto filmu ne.

Goyovy přízraky (2006) španělský dvůr a Goya jako králův dvorní malíř. Není to špatné, jen mi to přišlo malinko nevyrovnané.

Muž na Měsíci (1999) Jim Carrey jako americký komik Andy Kaufman. Filmařsky vynikající film, jen mi občas Kaufmanovo chování připadá neakceptovatelné.

Lid vs Larry Flynt (1996) zakladatel časopisu Hustler a jeho příběh.

Nyní Formana opustíme, zájemci si jistě další filmy najdou

Lola běží o život (Tom Tykwer, 1998) jeden letní den, taška plná peněz, která se ztratila a Lola, která běží o život svého přítele. Příběh je vyprávěn ve třech verzích. Rychlý dynamický střih a zcela výjimečný film.

Křidýlko nebo stehýnko (Claude Zidi, 1976), Grand Restaurant pana Septima (Jacques Besnard, 1966) zde bych mohl pokračovat, filmy spojuje Louis de Funès

Mladý Toscanini (Franco Zeffirelli, 1988) příběh na motivy počátků kariéry velkého dirigenta

Jezinky a Bezinky, Arsenic and Old Lace (Frank Capra, 1944) Cary Grant a velmi černá potrhlá komedie

V pravé poledne, High Noon (Fred Zinneman, 1952) Gary Cooper v hlavní roli legendárního westernu. Western, kde se zdánlivě nic neděje a hlavní hrdina chodí po ztichlém městě s shání pomoc. Hlavní hrdina je ovšem Gary Cooper. Jeho zmučený výraz nebyl hraný, ale šíleně ho bolel krvácející žaludeční vřed.

Neporažená (Cecil DeMille, 1947) Gary Cooper a Paulette Goddard v hlavních rolích jedné ukrutně neregulérní indiánky.

Karibští piráti, Reap Wild Wind (Cecil DeMille, 1942) neplést s tou novodobou kravinou. Tohle je dobrodružství ze staré školy. Paulette Goddard a John Wayne navždy nejlepší. Bez titulků to ale nejde, Pauletta jede jako kulomet.

G. Verdi, Otello (Herbert von Karajan, 1974) Jon Vickers, Mirella Freni a Peter Glossop v hlavních rolích tohoto vrcholného opusu. Karajanovy představy o režii jsou mírně divadelní, ale jinak je to zcela úžasné.

Derniérová Aida Leontyne Price, která se konala 3. 1. 1985 v Metropolitní opeře v NY. Diváci ten večer dostali něco zcela nečekaného. Dostali Leontyniny slzy. TV záznam poskytuje jen mlhavý odlesk atmosféry toho večera. Leontyne zde už nebyla mladá a já jako její oddaný fanoušek si můžu dovolit říct, že krásy nikdy moc nepobrala, ale tady je jí vidět opravdu hluboko do duše. A je to moc krásný pohled. Kdo to neviděl, ví putýnka, co je to opera. Bohužel však MET on demand moc dobře víc, co má, sedí na tom a nepustí to. A já nyní budu provokovat: Kdyby to někdo chtěl, tak mu to pošlu přes úschovnu. Překvapte mě.

Zdá se, že to zdaleka není poslední díl seriálu