Renata Tebaldi, pozemská inkarnace operního anděla

To Renatě Tebaldi patří moje srdce a obdiv. To Renatu miluji a jsem kdykoli ochoten zvednout její vlajku a jít se za ní bít. Callas respektuji a jsou role, kde je Maria téměř neporazitelná, ale opravdová láska to není

Renata Tebaldi (La Voce d’Angelo) (1. 2. 1922 – 19. 12. 2004)

Srovnání s Marií Callas už jsem kdysi publikoval. Nyní však věnuji Renatě zvláštní post. To jí patří moje srdce a obdiv. To Renatu miluji a jsem kdykoli ochoten zvednout její vlajku a jít se za ní bít. Callas respektuji a jsou role, kde je Maria téměř neporazitelná. Ale opravdová láska to není. Ona ta srovnání umělkyň a tvrzení, že je někdo neporazitelná „La Divina“ naprosto proklínám, jsou nesprávně, nefér a já je naprosto nesnáším.

Každý pěvec má svoje limity, silná a slabá místa. Renata má slabých míst samozřejmě docela dost. Některá jsou zdánlivá a zjistíte, že jste jen neměli dost naposloucháno.

Nezpochybnitelnou slabinou Renaty Tebaldi byl její herecký projev, to všichni víme. Dovolil bych si však konstatovat, že je to na nahrávkách tak trochu jedno. Další neoddiskutovatelnou i když zlehka legrační slabinou je Renatina nedostatečná jazyková výbava. Ona prostě vše zpívala italsky a tyto vody dost nerada opouštěla. Když ony některé árie a písně v jejím podání znějí v italštině tak božsky.

Bizet „Carmen, Habanera“

https://youtu.be/B9o3-YFVftI?list=PLnWh0oiu7SXdDWjEuguqKuI6zICYx_-J1

Už to slyším, nehodí se to na to, je to přeslazené a nemá to dramatický drive. Je jasné, že Carmen jistě není pro Renatu vhodná. Avšak ona není nadarmo takovou legendou. V kartové scéně je dramatického náboje docela dost. Jen je to opět italsky.

https://youtu.be/53rKD3HsfW0?list=PLnWh0oiu7SXdDWjEuguqKuI6zICYx_-J1

V italském lyrickém repertoáru je však Tebaldi úplně úžasná a těžko najdete někoho lepšího. Její Butterfly, její Tosca, Aida, Gioconda (To mě dost překvapilo, to vyžaduje dost dramatický výkon) Desdemona, Leonora a je vlastně jedno která protože v italské opeře je přeleonorováno a další role jsou mimo komentář

Tak třeba tahle Leonora „Son giunta.. madre pietosa vergine, La forza del destino“ Při jejích pianissimech mám tendenci se roztékat po podlaze.

https://youtu.be/x3l2AwSGwrw

Ona vůbec ta neapolská La Forza z 20. března 1958 musel být výjimečný večer. Vynikající byli úplně všichni. Mít na scéně Borise Christova a Renatu Tebaldi, to je věru dost lidožravá situace.

https://youtu.be/RT3E3fLioTI

Jsou samozřejmě role, kde se mi Renata líbí méně. Alžběta z Valois v Donu Carlosovi, Amelia v Maškarním plese, a ještě bych určitě něco našel.

Ale to na božském statusu Renaty Tebaldi, který v mých očích má, nemůže nic změnit.

https://youtu.be/d4MAY2LsgEo

Se mi tu opakovaly rúzné verze textu.. jaká ostuda