Nejkrásnější místa ve francouzské opeře

I když se některá místa mohou opakovat s těmi, které jsem uvedl v minulých částech cyklu, myslím si, že to není na škodu. Opakování je přeci matkou moudrosti.

Začněme s Julesem Massenetem. Wertherova árie „Pourquoi Me Réveiller“ patří k nejslavnějším momentům jeho opery. V podání tenoristy Cesare Valettiho získává tato tklivá, melancholická árie ještě větší hloubku a rezonuje v duši každého, kdo ji slyší. Pro ty, kteří touží naslouchat tomuto mistrovskému dílu: odkaz na Valettiho interpretaci.

Massenetovo dílo nás však láká setrvat. Přesuneme se k „Manon“ a k árii „N´est-ce plus ma main“. Nicolai Gedda a Beverly Sills dokázali z této chvíle vykřesat opravdovou křehkost, až se srdce rozpouští. Jejich interpretace je nezapomenutelná: odkaz na klip.

A když už mluvíme o „Manon“, nelze nezmínit „Instant Charmant“. I zde zůstáváme ve společnosti Geddy a Sills, kteří z každého tónu vykouzlí okouzlení: odkaz na klip.

Charles Gounod nabízí nezapomenutelnou árii „O, má nesmrtelná lyro“ z opery Sapho v podání Regine Crespin, jedné z legend francouzské opery. Její silný a vznešený hlas zde dosahuje vrcholu interpretačního mistrovství: odkaz na klip.

Další Gounodovo dílo, které stojí za pozornost, je Faust. Milostný duet „O nuit d´amour“ ze třetího dějství zůstává jedním z nejkrásnějších momentů operní literatury. Nicolai Gedda a Victoria de Los Angeles vytvořili z této scény mistrovský zážitek: odkaz na klip.

U Fausta ještě chvíli setrváme. Cavatina „Salut demeure chaste et pure“ v podání Giuseppe di Stefana je skutečnou perlou. Jeho hlas, zářící jako drahokam, dokáže každým tónem překvapit: odkaz na klip.

A nakonec Gustave Charpentier a jeho Louise. Árie „Depuis le Jour“ je jedním z nejúžasnějších momentů francouzské opery, a když ji zpívá Leontyne Price, pochopíte, proč se pro mnohé stala ikonou a mým idolem: odkaz na klip.

Pokračování příště