Mikina a hulvát, Donald Trump vs. Volodymir Zelenský

Nepíšu politické komentáře, nemám je rád, jsem si vědom jejich kontroverze. Pociťuji však potřebu se vyjádřit k událostem posledních dnů, tedy k jednání mezi prezidentem Trumpem a prezidentem Zelenským.

Řada mých známých vykřikuje, jak to Trump Zelenskému nandal a jaká to je bomba. Přiznávám, že i mně je prezident Zelenský velmi nesympatický a nikdy by mě nenapadlo, že budu hájit jeho barvy.

Nechtěl bych být v Zelenského kůži. Měl si na jednání vzít tlumočníka, ani ne tak kvůli angličtině, jako kvůli získání času na rozmyšlení odpovědí.

Velmi mě mrzí, že lidé z mého okolí řeší formální stránku setkání, že si Zelenský nevzal sako, že vypadá jako vagabund a řadu dalších drobností, přitom však vůbec neřeší podstatu problému. Slýchávám, že Zelenský chodí po světě s nataženou rukou „dejte mi“, že se neumí chovat, že měl některé věci říci jindy, než je řekl, případně je vůbec neříct. Že se má Ukrajina vzdát a nechat se od Ruska sežrat. Že jsou Ukrajinci vykukové, kteří zde ohrožují český pracovní trh a že jim to patří.

Tohle všechno už tu bylo v roce 1938 – 45. Historie se opakuje.

Šokuje mě, že někdo opravdu může myslet vážně, že se Zelenský nemá divit, že s ním bylo zacházeno jako s onucí, protože Trumpovi nepochleboval, neprojevoval dost vděčnosti a neadoroval ho jako generalissima a ještě přišel v mikině a že je to dostatečný důvod, aby s ním Trump zametl.

Ukrajina byla však Ruskem agresivně napadena a ať už důvody, které k tomu vedly, jsou jakékoli (producírování jednotek NATO poblíž ruských hranic, bezpochyby naplnilo Putina velkým nadšením), ruskou agresi neospravedlňuje naprosto nic. Hrůzy války a chování ruských jednotek na obsazených územích všechno mažou a staví do jiného světla.

Zelenskému se vyčítá, že si nevzal oblek, ale to, že se Trump choval jako naprostý hulvát, to je prý v pořádku. Dále ze setkání vyplynulo jak křehká je naše demokracie a že je velká skupina věcí, které se Trumpovi říct nedají.

Mrzí mě, že se řeší mikina, ale přitom nezaznělo, že to jak se Trump s Vancem chovali k Zelenskému, je mnohem horší problém než nějaká mikina. Byl to styl z pozice síly. Ukrajina je oproti USA malá země. Ale Zelenský je státník a Trumpa k tomu jak se choval, neopravňuje nic. Tak se nemůže chovat nikdo k nikomu. Je třeba Trumpovo chování odsoudit. Byl to útok, ponižování, zesměšňování a hulvátství nejhoršího druhu. „Chováš se jako kanál? Jsi kanál, nic více.“

Trumpovo chování bylo celkově dost znepokojivé, jeho přechody zpět k volební kampani, skoky mezi tématy, zjevné megalomanství a označování sebe sama jako nejlepšího prezidenta USA všech dob nevypovídají nic dobrého o Trumpově psychickém zdraví. Zatím toho moc nepředvedl a to co předvedl, připomíná Verneův román Zmatek nad Zmatek. Připomínal mi kmotra Vita Corleona v podání Marlona Branda ve filmu Kmotr „Neprojevil jste naší rodině dost vděčnosti!“.

Možná je ale opravdu dobře, že k tomu došlo. Trump navíc dnes podporu Ukrajiny zastavil. Putinovi nelze Ukrajinu nechat na pospas. Kdybychom to udělali, zkusí Putin obsadit Pobaltí a možná by se pokusil obnovit původní rozsah sovětského impéria. Že nás NATO ochrání i bez USA? Tohle už tu ale opravdu jednou bylo. Vím, že mi namítnete, že je to nesmysl a že se to nikdy nestane. „Jsme si tím ale určitě jistí? A chcete to opravdu riskovat? Chcete Rusa zpátky?“

Evropa by se měla sjednotit, vykašlat se na všechny mesiášské tendence a utopické projekty typu Green Deal, omezit tu šílenou administrativu a regulace z Bruselu a myslet na svoji obranu a přežití a přestat se spoléhat na strýčka Sama někde za mořem, protože ten je asi mimo hru.