G. Puccini "Tosca"

Jeden z vrcholů operního versimu sevřený dramatický a velmi tragický příběh Vzdor určitým nedostatkům není příběh nesmysl

G. Puccini „Tosca“..

(komentáře a kritika nahrávek jsou pouze mým názorem. Pokud máte jiný názor a já nepochválil vaši nahrávku, napište mi to. Zajimá mě to)

· Premiéra díla proběhla v lednu v roce 1900.

· Děj opery „Tosca“ je založen na divadelním dramatu „La Tosca“ Victoriena Sardoua. Příběh se odehrává v Římě kolem roku 18 00. Zmíněná divadelní hra je malinko jiná. Obsahuje některé detaily, které opera neobsahuje. Příběh je o něco logičtější. Je třeba brát v úvahu, že je to novoromantický příběh poplatný době.

Stručně děj

· Z Andělského Hradu v Římě uprchne politický vězeň, konzul Svobodné Republiky Římské, Cesare Angelotti. Angelotti hledá úkryt v kostele Sant Andrea della Valle, kde mu v soukromé kapli, jeho sestra markýza Attavanti nechala klíč.

· Do chrámu doráží starý kostelník s jídlem, který hledá malíře Maria Cavaradossiho. Cavaradossi na chrámovém oltáři maluje obraz Máří Magdaleny. Cavaradossi se dostavuje na scénu o moment později.

· Kostelník si všimne, že malovaná Máří nebezpečně podobou připomíná markýzu Attavanti, Angelottiho sestru. Cavaradossi připouští, že to tak je. Attavanti ho zaujala. On zachytil její podobu na malovaný obraz. Cavaradossi začne hodnotit, kdo je krásnější, jestli blonďatá Attavanti nebo jeho přítelkyně, tmavá Floria Tosca. Nemůže to dopadnout jinak, vítězí tmavé oči Toscy.

· Kostelník odchází a Angelotti vylézá z kaple. Cavaradossi mu slibuje pomoc. V tu chvíli se na scénu dostavuje Cavaradossiho přítelkyně zpěvačka Floria Tosca. Tosca je milující, vášnivá a velmi emotivní žena.

· Tosca vyznává Cavaradossimu lásku a už je na odchodu, když si všimne portrétu markýzy Attavanti na oltáři. Moc se jí to nelíbí a začne žárlit. Cavaradossi jí ujistí o svojí lásce a Tosca nakonec odejde.

· Angelotti opět vyleze z kaple. Odchází s Cavaradossim do jeho vily. Ten mu říká, že v případě nebezpečí se může ukrýt ve studni v zahradě, kde je úkryt (klíčový bod). Z Andělského hradu se ozve výstřel z děla, který oznamuje útěk vězně. Útěk se provalil a policie vyráží do akce. Spiklenci odejdou ze scény.

· Do chrámu se nahrne chrámový sbor s kostelníkem a oslavují vítězství nad Napoleonem. V tu chvíli přijde on, jeden z největších bídáků v dějinách opery – policejní prezident baron Scarpia.

· Jak se Scarpia dozvěděl, kde má hledat, není úplně jasné. Pravděpodobně byla policejní síť velmi hustá a někdo to udal. Opera to ale nezmiňuje.

· Scarpia na místě zahájí vyšetřování a dojde mu, že Angelotti v chrámu byl a že mu Cavaradossi pomohl. Na scénu se opět dostavuje Tosca, které žárlivost nedá spát. Scarpia žárlivost přiživí pomocí vějíře markýzy Attavanti, který našel v její kapli. Tosca se vydá za Cavardossim domů sledovaná policejním noshledem Spolettou. Scéna končí Scarpiovým Te Deum, kterou on zpívá s chrámovým sborem.

· Následuje střih. Scarpia poslal Tosce lístek, ať za ním po představení, které má zpívat, přijde do Andělského Hradu. Tosca zpívá svoje v představení a Scarpia mezitím vyslýchá Cavaradossiho, kterého Spoletta sebral. Cavaradossi se Spolettovi smál do očí a Spoletta usoudil, že malíř nutně něco musí vědět. Jak víme, Angelotti je ukryt ve studni v zahradě u Cavaradossiho vily. Cavaradossi vše neguje, že neví, o co jde.

· Na pozadí výslechu slyšíme Toscu zpívat. Tosca dozpívá a přichází za Scarpiou. Cavaradossi je přesunut do mučírny, kde na něm katův pacholek Sciarrone usilovně pracuje. Cavaradossi ještě stihne Tosce říct, ať proboha drží klapačku a nic neříká. Tosca bohužel ví, kde je Angelotti ukryt. Vždy holce držím palce „mlč, proboha“.

· Následuje neuvěřitelná scéna, kde Cavaradossi řve v mučírně, Scarpia se směje a Tosca propadá stále větší panice. Po obzvláště výrazném Cavaradossiho výkřiku, Tosca prozradí Angelottiho úkryt ve studni v zahradě.

https://youtu.be/vuPfoYh5ylY?t=7

· Cavardossi je přinesen z mučírny. Ptá se Toscy, jestli tajemství prozradila. Ona tvrdí, že ne. Scarpia se zasměje a pošle Spolettu do studny v zahradě, aby uprchlíka sebral. Cavaradossi začne Tosce vyčítat zradu. V ten moment přijde posel se zprávou, že naopak Napoleon vyhrál, že neprohrál. Cavaradossi dostane záchvat hysterické euforie, začne šílet, směje se Scarpiovi, že skončil a začne řvát na celé kolo, že vítězství. Tosca se ho za každou cenu snaží umlčet. Nepovede se. Scarpia výstup jistě přivítal. Nyní je důvod Cavaradossiho sejmout podpořen tímto výstupem. Cavaradossi je odveden.

· Scarpia Tosce říká, že může jít, udala jsi to – jsi volná. Tosca začne vyjednávat a snaží se Scarpiu uplatit. Ten dostane záchvat smíchu, že na to kašle. Jeho zajímá něco úplně jiného, jeho zajímá sex s Toscou.

· Tosca je v šoku. Scarpia dostává záchvaty vilnosti. Tosca záchvaty odporu a zoufalství. Tosca tady má legendární árii „Vissi d´arte“. Árie je sem malinko násilně vmezeřená a nezapadá do dramatického konceptu scény. Je však velmi krásná a já jí miluji nade vše.

· Na dvoře začínají přípravy popravy, bubny jedou. Tosca nakonec s tím sexem souhlasí.

· Scarpia ale tvrdí, že poprava musí proběhnout, ale že bude jen na oko, stejně jako v případě hraběte Palmieriho. (Nevím, jak se dá na tohle naletět. Je to očividný nesmysl). Scarpia píše Tosce průvodní dopis. Chtějí prchnout cestou přes Civitavecchia. Civitavecchia je dnes údajně součást Říma. Cíl je blízko, cesta vede přes moře. Kde? To se můžeme jen dohadovat. Dle mého názoru se Scarpiovi nedá tohle věřit, ale v té situaci prostě moc možností nebylo.

· Scarpia se po Tosce vrhne, ta v mezičase sebrala ze stolu nůž a bodne ho. Scarpia umírá. scéna, kdy na něj Tosca řve, ať umře, je velmi výživná. Tosca dá ke Scarpiovu tělu dvě svíce, což je křesťnský rituál. Tosca vyklouzne ven.

https://youtu.be/DsomRrGictE

· Cavaradossi se připravuje na smrt. Píše Tosce dopis. Na místě dopisu byla původně hymna na počest umění, která nadchla starého Verdiho. Puccini však řekl Verdimu, že celá hymna je kravina, že tam musí být vyznání ženě. Měl samozřejmě pravdu. Maestro Verdi měl prý velkou radost. Místo toho vznikla árie „E lucevan le stelle“.

· Přichází Tosca. Tosca ličí Cavaradossimu tu falešnou popravu. Nevím, jestli ten tomu věřil. Myslím si, že ani moc ne. Pak si vyznávají lásku. Přijde popravčí četa. Tosca Cavaradossiho naviguje, co má dělat. Ten ale nakoupí od čety ostrou dávku a padá mrtev k zemi.. Tosca to zjistí, když se popravčí četa vzdálí. V mezičase Spoletta najde mrtvého Scarpiu a jde pro Toscu. Tosca se v naprosté beznaději s výkřikem „Scarpio, před bohem!!“ se vrhá z hradeb Andělského hradu na nádvoří vstříc smrti.

· Není mi jasné, zda se situace dala zachránit. Možná ne. Ještě naletět na tak trapnou fintu s falešnou popravou, to je prostě smůla. Je to opravdu silný příběh. Sardou určitě nebyl žádné béčko, i když je zde docela dost divokých logických divností.

Nahrávky

G. Puccini, Tosca - Victor de Sabata, Callas, Di Stefano, Gobbi (1953) nahrávka je pouze mono. Je to považováno za nahrávku století. Vyšlo to asi milionkrát, vinylů jsou mraky, všichni to vydali, všichni to milují a já samozřejmě také. Nahrávka je ale moc stará a zvuk je malinko omezený. Asi se tomu nedá nic vytknout. Di Stefano se tady netrápí a zpívá krásně. Ale moje Tosca to není, to nezapírám

· Je zde chyták. Callas natočila Toscu 2x. A tu pozdější mám rád méně. Tosca, Pretre, Callas, Bergonzi, Gobbi (1965) vydal Supraphon a je úplně všude. Na Aukru bývá velmi pravidelně. Jestli nějakou nahrávku nikdy neposlouchám, je to tenhle Pretre. Problém bude asi hlavně Pretre. Je to celé nemastné neslané. Zachraňuje to Callasiánská vášeň. Nelze si však nevšimnout, že je Callas unavená. Ozdobou nahrávky je Carlo Bergonzi, který nemá žádnou chybu.

· 1963 Giacomo Puccini: Tosca RCA Victor (Karajan, Price, Di Stefano, Taddei) královská Tosca, vzdor di Stefanovu utrpení. Tohle řadím, proti proudu, na roveň De Sabatovy Toscy z roku 1953 s Callas a nad ní. Nezlobte se, je to můj názor. Já samozřejmě nezpochybňuji kvality Toscy s Callas, tak to není myšleno. Ale ten Karajan nemá pro mě konkurenci. Je to moje číslo jedna ve všech směrech. Tosca je velmi šťavnatá, vášnivá a nádherná. Vyrovnat se duu Leontyne a Taddei může být těžké. Scéna Tortury nemá asi konkurenci. Tosca ječí děsem a Taddei si to ale opravdu užívá. Je opravdu šíleně odporný, ale šíleně. Když jsem album slyšel prvně a Tosca na konci skočila vstříc smrti, zůstal jsem několik minut tiše sedět a nemohl pochopit, že to bylo jen audio. Di Stefano se tady trápí jako pakůň, nelze to napsat jinak. Je tady velkou slabinou a vždy mě tady štval. Odpustil jsem mu, co s tím můžu dělat. Údajně vše nahrávali na desítky pokusů a Krajan se prý mohl vzteknout. Moc to nejde dohromady s Karajanovou pověstí profesionála, ale to je asi jedno. Do té nahrávky Di Stefanovo utrpení zčásti proniklo a je to velká škoda. Prostě místy vyje jako šakal. „E avanti a lui tremava tutta Roma“

· Karajan ale natočil Toscu 2x. Tahle druhá Tosca má jeden problém a to, že Karajan natočil tu starší z roku 1963. Tohle není špatné, to ani náhodou ne. Nechápu, proč to někteří tak hrozně nenávidí. Zvukově to je někde úplně jinde, ale ono to o tom úplně není. Katia Ricciarelli byla ve vynikající formě stejně jako Carreras. Zajímavé je, že Carreras zní skoro stejně jako di Stefano. Ne nadarmo Jose prohlašuje Pippa za svůj idol. Raimondi je docela zlý Scarpia. Umím si představit, že kdybych měl jenom tohle a neměl nic jiného, že s tím budu zcela spokojen. Výhoda je, že Carreras nevyje jako Pippo a je opravdu dobrý. Tosca sama nemá tu pravou vášeň, to je jediná výhrada. Možná to může být místy pomalé.

· Puccini / Renata Tebaldi, Mario Del Monaco, George London / Conductor Molinari Pradelli – Tosca Giacomo Puccini (1960) Je to velmi krásná verze. Jen zde není žádná erotická tenze. Moje milovaná Tebaldi je tady jako lilie bez stopy čehokoli sexuálního, a to je prostě takové nádherné vyumělkované skleněné nic a já se k tomu nevracím. Kupodivu se mi tady nelíbí ani MDM.

· Tosca (Maazel, Nilsson, Corelli, Dietrich Fischer-Dieskau) Je to jeden z kandidátů na nejlepší Toscu, když se člověk podívá na to obsazení. Tam je DFD nejslabší článek (můj názor). Jeho Scarpia je zlý, odporný, ale vlastně to není Scarpia. Já mu to nevěřím. Birgitin hlas je studený jako led. Tosca nemá žádnou vášnivou šťávu a nezvedá hormonální hladiny. Zase je tu Corelli a ten vás zválcuje už jen proto, že je to Corelli.

· Zinka Milanov, Leonard Warren, Jussi Bjorling, Erich Leinsdorf RCA Victor Red Seal (1957) je to jenom mono. Kandidát na královskou Toscu, protože je zde Jussi. Zinčina Tosca má občas sklon si malinko zaječet, ale není to nic strašného, to se stává. Warren je úžasný Scarpia a Jussiho umírání na konci, to v jednom nechá stopu. Dobré to je, ba neuvěřitelně dobré, ale do královské nahrávky to dle mého názoru má daleko. Stále se k tomu vracím a snažím se najít problém. Myslím si, že to bude Leinsdorf a jeho šíleně těžká taktovka. Je to velká škoda.

· Tosca, kandidát na královskou verzi, Olivier de Fabritiis, Maria Caniglia a Benimino Gigli (1938). To je tak dobrá verze, až z toho vypadává zubní protéza. Mám štěstí, že ji nenosím – zatím. Měl jsem kdysi půjčené původní vydání na LP (žádný šelak) a mám to na kotoučáku. Původní zvuk je mono a je velmi omezený. Některé remastery ale znějí lépe. Z nahrávky na vás vyskočí zdrcující duo Maria Caniglia a Beniamino Gigli a zničí vás. Škoda jen, že ten zvuk není lepší.

· 1973 Puccini: Tosca, RCA, Mehta, Price, Domingo, Milnes. Mehta je výrazně za Karajanem. Leontyne Price tu zní jinak, ale stále je to úžasná verze. Leontyne malinko zestárla a je to prostě znát. Má to stejný problém jako některé jiné tituly, že prostě existuje ta starší verze.

· Colin Davis - Tohle něco je a není to zlé. Caballé je tady úžasná a slabiny to nemá vlastně žádné. Výhrady bych měl k Wixellovi, který není dostatečně zlý. Monserrat má vášeň, krásu hlasu. Carreras je tady na vrcholu sil. Ale když to skončí, je moje myšlenka, že to byla nuda. Ale to je asi můj problém. Moje chemie s tím není kompatibilní. Kvalita je ale nesporná já nejsem s to vysvětlit, proč se mi to zase tak nelíbí.

· Pak je tu Sinopoli. Sinopoliho dirigování je jako mořská bouře. Takové vlny jsem nikde jinde neslyšel. Výborná verze. Samuel Ramey jako Scarpia je opravdu hodně dobrý. Problém může být Mirella Freni. Chybí jí malinko erotické aury, ale je to Mirella, ono se to vsákne.

· Nicola Rescigno, Tato verze je jako kouzlo, buď to budete zbožňovat nebo jste hudební kritik a nenecháte na tom nit suchou. Je to pomalé, ale zpěv je úžasný a když nevíte, že to má být dle kritiků blbé, nikdy vás to nenapadne. Výroky k Mirelle Freni tady ale rovněž platí.

· Mstislav Rostropovič s Galinou Višněvskou a Francem Bonisollim. Kdyb se tak Bonisolli dovedl ukáznit. Špatné to není ale dobré taky ne, protože se Bonisolli neukáznil a kape to z toho po kilech. Galina se snaží a ta její vášeň je zcela šokující. Ale jako celek to dle mého názoru nefunguje.

· Kurt Adler, Leontyne Price, Franco Corelli a Cornel MacNeil. Já vás zničím. Chytnete šok a škytat budete půl roku. Kdyby jen to audio za něco stálo. Je to živý záznam asi z roku 1962. Explozivní vášeň, která sežehne váš CD přehrávač. Vím, že jsem na La Price zatížen a že by se mi některé věci líbily, i kdyby to zpívala pozpátku. Ale jedna věc je být fanoušek pěvkyně a druhá je, být milovník opery. Já se nad některé věci umím povznést a hodnotit to alespoň částečně nezaujatě. Je to asi jako atomovka.

Nyní máme nějaké filmy a živé záznamy jako video

· Tohle byl přímý přenos z Říma v roce 1992. Nikdy na to nezapomenu

Odkaz

· Tohle je tentýž pokus, jen to není přenos. Je to film. Mě to ale nikdy nezaujalo

Odkaz

· Živý záznam se Shirley Verrett z roku 1977. Muselo to být zcela úžasné a za vidění to stojí.

Odkaz

· Tohle velmi staré, zvuk je dřevní, ale zase je tu Franco Corelli a Maria Caniglia

https://www.csfd.cz/film/138956-tosca/recenze/

Film je v ukrutně přežehlené verzi na YT

https://youtu.be/PC1p7daDig8

· Pak je tu tenhle opus z roku 2001. Angela Georghiu je prostě nádherná baba. A to, že v té době byla Alagnovou ženou do filmu ve velmi dobrém smyslu prosáklo.

https://www.csfd.cz/film/167990-tosca/recenze/