Jedno z nejhezčích míst severního Vietnamu

Jedno možná z nejzajímavějších a nejhezčích míst celého severního Vietnamu. Nejsevernější výběžek Vietnamu - oblast jménem Meo Vac.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Takhle vidí oblast Meo Vac Google Maps.

 

Đồng Văn je s největší pravděpodobností asi nejsevernějším místem celého Vietnamu. Je pravda, že by nad ním měla být ještě jedna malá osada ležící z poloviny na čínském území, ale zatím se mi k ní bohužel nepodařilo najít přístupovou cestu. Mám sice nějaké typy, ale ještě jsem neměl čas je prozkoumat. Vždy projíždím kolem s klienty, a času není nikdy nazbyt.·

Ovšem rýsuje se dosti reálná možnost, že s pěti kluky z Čech v následujícím týdnu osadu navštívíme.

Vysoko v horách v nadmořské výšce necelých 1700 metrů leží městečko Dong Van. Není naprosto ničím zajímavé, nebýt místa, ve kterém se nachází. Z obou stran město lemuje pás pohoří s mohutnými kaňony. Na samém jejich dně se klikatí jako azurová šňůrka, nesoucí i příznačné jméno - Smaragdová řeka. Tohle malé nastínění stačí k tomu, abych osobně oblast jménem Meo Vac, považoval za nejzajímavější místo severního Vietnamu.

Autonomní oblast Meo Vac tvoří jakýsi pomyslný trojúhelník vybíhající do Číny. Celá oblast leží na velmi horké půdě. Neustále střety s čínskými vojsky nejsou v těchto místech ničím výjimečným. Poslední Čínský výpadek nebyl zase tak dávno. Konkrétně před patnácti lety. V důsledku toho, je celé území pod kontrolou armádních složek. Vstup do této oblasti vyžaduje povolení a průvodce s vozem. Vydat se do těchto končin sám na vlastní pěst, se může značně nevyplatit. V případě vašeho zadržení hrozí celkem slušná pokuta, a v horším případě razítko do pasu.

Těch rizik je samozřejmě povícero. Na úseku bezmála tři sta padesát kilometrů, je jen několik málo osad. Jakákoliv, ať už sebetriviálnější příhoda, se může přeměnit ve velký, a těžko řešitelný problém. Nemám tím na mysli pouze zranění, ale například i prosté píchnutí pneumatiky. V neposlední řadě je většina tohoto území podminována. Vydávat se proto na tripy do okolních kopců, a bez možnosti komunikace s domorodci (ani Vietnamsky to mnohdy nejde), je přinejmenším hazardováním se životem.

Odprostíme-li se od všech případných rizik, čeká na návštěvníky jen těžko zapomenutelný zážitek. Naprosto strhující pohledy do několika set metrových údolí, které obhospodařují domorodci s motykami, až po úchvatné výhledy kamsi za obzor, do nekonečna. Těžko se tahle fascinující hříčka přírody popisuje slovy, ale skutečně má tato oblast co nabídnout.

Etnika

V sedmdesátých letech minulého století se Vietnamská vláda snažila asimilovat do běžné populace i zdejší etnické menšiny. Naštěstí pro nás, se jí to nepovedlo. Dnes mají lidé sedmi etnických menšin celé území Meo Vac, takříkajíc pod svými křídly. Samozřejmě armáda má rozhodující slovo, ale i tak zde mohou zcela svobodně praktikovat svůj po staletí nemněný způsob života. Neexistují dokonce ani žádné přesné statistiky, kolik že lidí v této oblasti fakticky žije. Stejně tak není prakticky nijak zmapován zdravotní stav obyvatelstva, a v neposlední řadě ani jeho gramotnost.

Na světě není až zase tolik míst, kde lze nerušeně nahlédnout pod pokličku reálného života domorodému obyvatelstvu. A právě oblast Meo Vac a okolí města Dong Van jsou jedním z mála těch vyvolených.

Pokud někdy budete moci severní Vietnam navštívit, pokuste si vyhradit několik málo dní, na zhlédnutí této oblasti.

Rozhodně nebudete litovat...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Detailnější pohled.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tohle bude jednou velký problém.

Mám informace od kamaráda žijícího v Číně, že tam je situace obdobná.

Rýžová pole se nezelenají mladou rýží, nýbrž svítí jako slunce - ŘEPKA.

Ještě v loňském roce neznámá komodita, dnes realita (jak jinak, než pro Evropu).

Co budou však tito lidé v buducnu jíst, je otázkou...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V celém úseku je nespočet převýšení.

Člověk je jednou ve 400 m.n.m, aby byl o několik málo minut v 1800 m.n.m, a stále dokola...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Smaragdová řeka,

jejíž barvu nejlépe vykreslí až podvečerní zapadající slunce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

U tohoto obrázku si všimněte prosím červeného bodu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tady je červaný bod nazoomován...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Více zde nepublikovaných informací, článků a videí na: vietnamtravel.cz

 

Autor: Jiri Zajic | úterý 29.3.2011 17:31 | karma článku: 17,64 | přečteno: 2152x
  • Další články autora

Jiri Zajic

Moje hospitalizace v nemocnici

27.7.2016 v 5:58 | Karma: 28,80

Jiri Zajic

Chytaly jsme kobry

25.5.2015 v 6:24 | Karma: 16,11

Jiri Zajic

Příběh amputované nohy

23.5.2014 v 8:56 | Karma: 20,40