Padne Panna, nebo Orel? Z jaké strany foukne, takový bude výsledek

Právě jsem se dodíval na záznam konference s názvem: „Přežije svoboda slova boj s dezinformacemi?“, ale musím říct, že odpověď na tuto otázku jsem v ní nenašel.

Máme nástroje na boj s dezinformacemi i na udržení svobody slova - ale jestli tyto nástroje použijeme na rozkrojení chleba, nebo na podřezání si větve pod sebou, to ještě nikdo neví.

Podívejme se třeba jen na tyto body, které na konferenci byly nastíněny:

• Demokratické nastavení naší země a aktuálně platné zákony by měly být schopny dostatečně efektivně zajistit jak lidská práva a svobody (svobodu slova, vyznání), tak i účinně trestat záměrné očerňování a pomluvy.
  Že však problém reálně existuje, o tom svědčí i to, že tato konference vůbec vznikla a je o ni zájem z řad odborníků i široké veřejnosti.

• Mnozí hlasití „bojovníci“ za svobodu slova se tak jen tváří, ve skutečnosti chtějí jen svobodu pro své názory a snaží se umlčet nebo poplivat druhé.

• Mnozí vyvraceči dezinformací se neudrží a implementují vlastní agendu, na konferenci byly v tomto směru zmíněny například weby Demagog nebo Manipulátoři, kteří se již několikrát museli omluvit z nařízení soudu. Ale černou šmouhu na jejich obětech to už nesmyje.
• Objevují se další dodatečné nástroje pro boj s dezinformacemi, kdy stát přesouvá své pravomoci i zodpovědnost na mimostátní subjekty. Kdo však za nimi stojí a jaké jsou jejich cíle je v mnoha případech nejasné. Problém je, že pokud se tato pověřená organizace zaměří právě na vás například prostřednictvím očerňující kampaně v médiích, vaše šance na očištění jména jsou mizivé.
  Zavádí se „Certifikovaní důvěryhodní oznamovatelé“ nebezpečného obsahu (popravdě, když jsem tuto informaci slyšel poprvé, považoval jsem ji za konspiraci, ale je to realita)!

• Samozvaní aktivisté nás chrání před riziky i pseudoriziky více než my sami chceme. To se týká jak výše zmíněných „pseudo bojovníků“, tak i takzvaných vyvracečů dezinformací, ale třeba i zástupců antikultovního hnutí. Tyto boje ovšem přinášejí ve výsledku mnohem více škody než samotné projevy toho, proti čemu se bojuje.

Pokud chceme demokracii, je nezbytné i předpokládat, že lidé mají schopnost se rozhodnout. A k tomu je nezbytná svoboda slova a pluralita názorů.

Konference probrala velmi důležitá témata, ale vyplynulo z ní, že jsme ve fázi čekání, co na to lid. Lid, který v zápalu svého osobního života zapomíná na to, že to je právě on, kdo nejen volbami, ale i slovem formuje a určuje poptávku po dění ve společnosti. Lid rozhoduje, na jakou stranu se ručička nakloní a předurčí i osobní osudy nás všech.

A tak se nám regulují procesy, nastavují se nové systémy kontroly, ale nikdo vlastně neví, jak budou využity – k reálné ochraně demokracie, nebo naopak zneužity k prosazování totalitních tendencí? Mince je vyhozena, čeká se na její dopad – padne Panna, nebo Orel? Z jaké strany foukne, takový bude výsledek. Ale pokud lidé mlčí, demokracie je bezmocná.

Chceme demokracii, nebo totalitu? Volte, pište, mluvte – hlavně nemlčte!

Zdroje:
https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/digital-services-act_en

https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2024/03/26/european-media-freedom-act-council-adopts-new-rules-to-protect-journalists-and-media-providers/

https://www.youtube.com/channel/UCpixBjq6OEDcWkcsNS_cCCg