- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ve studii The biomass distribution on Earth se skupina vědců právě rozdělením hmotnosti života na jednotlivé skupiny zabývala. Pojďme se podívat na několik zajímavých výsledků.
Nejdříve k jednotkám. Budeme vše měřit v kilogramech uhlíku (resp. gigatunách). Ty vyjadřují hmotnost po dokonalém vysušení (hmota života je z 99% uhlík + voda).
Začněme člověkem. To zvládneme i bez té studie. Na planetě žije cca 7,75 miliard lidí, v průměru může člověk vážit 40-50 kg (zahrnujeme děti) a uhlík tvoří 18% hmotnosti těla. Po pronásobení dostaneme lehce přes 60 miliard kg C, tedy 0,06 Gt C. A stejné číslo mají i v té studii.
Celková hmotnost všech živých organizmů (včetně těch hraničních jako jsou viry) je spočítaná na 550 Gt C. Člověk tedy tvoří 0,01%. Co je ten zbytek?
Rostliny se 450 Gt C zaujímají celých 82% hmoty, což asi nepřekvapí. Čeho je mimo rostlin víc než lidí a kolikkrát? Tady je seznam
A ještě pár zajímavých skupin, kterých je méně než lidí (a kolikkrát):
Redakcí idnes jsem byl upozorněn na to, že obrázky z cizích zdrojů jsou proti kodexu blogera, takže na graf rozdělení hmoty na skupiny uvádím pouze odkaz: https://www.pnas.org/content/pnas/115/25/6506/F1.medium.gif
Producenti (autotrofní organizmy, tj. hlavně ty s fotosyntézou) převažují na souši, konzumenti (heterotrofní) zase na moři. Na tabulku rozdělení z výše uvedených důvodů opět pouze odkaz: zde, písmeno C.
Zajímavé je také místo života. Osobně mě překvapilo, jak málo mají mořské organizmy. Je to tím, že v moři vládnou živočichové, na souši rostliny. Graf rozdělení podle místa života včetně rozpadu na skupiny opět nemohu uvést, takže pouze odkaz: zde, písmena A B
Další články autora |