Léto 1988 I.
Karel, je odrostlý kluk ,ale pořád kluk věkem něco málo přes dvacet, a protože vojna není kojná a všude je holek jako much a je třeba žít a dobrou partu k tomu mít, byl jedním z těch který to uhrál a žádná vojenská sláva se pro něj nekonala. Co se naopak konalo a to pořádně bylo vychutnávání života a naplno samozřejmě v možnostech totalitního zřízení.
Píše se rok který je vlastně tím posledním, uceleným kdy komunisté předhazují celému národu svá zoufalá moudra a přitom soudruhům začíná pomalu zvonit hrana. Tak nebo tak, léto se kvapem blíží a pořádná dovolená celé party do které Karel patří a která je téměř hlavní akcí roku stále nebyla, jak se říká na stole. Celá Karlova parta se celkem pravidelně schází jak říkájí v ráji, tedy R. a J. neboli Restaurace a Jídelny, no prostě v hospůdce uprostřed sídliště, která je vlastně "klubovnou" celé party. V Ráji se celá parta schází již mnoho let, nejen na jedno nebo na dvě "první a poslední" pivečka, ale bavit se a žít, domlouvat kam na víkend, dovolenou do kina nebo na jakou další hromadnou akci či zábavu. Doba partě nenahrává, k velkému rozletu, režim předhazuje své socialistické zážitky mnohé dost jalové Na druhou stranu nemá již vládnoucí ekipa takovou razanci, a to co si Karel s kamarády svým postojem k režimu dovoluje by bylo v minulých letech jistě postihováno mnohem drsněji, a mnozí z party jsou více či méně v nelibosti mocipánů a žádný fanda tohoto zřízení mezi nimi není.
V partě byl Karel jeden z mála který měl již v 22 letech jak se tehdy říkalo boudu, prostor k rekreaci v jeho případě chalupu na horách dědictví od prarodičů kam s celou partou jezdil zapařit. Vzdálenost chalupy od Prahy něco málo přes sto kilometrů byla přijatelná, ale protože se na na boudu jezdilo na víkendy včetně silvestrů které jsou na horách a místních zábavách sice jak se patří, mnozí v partě nechtějí jet na dovolenou na stejná místa a do stejného prostředí. Je to názor ne sice zcela jednotný, ale dává příčinu davově hledat jiný cíl dovolené. Zahraničí je o ničem tedy pro nás určitě, a další přetřásané možnosti byli během večera zamítnuty včetně nápadu půjčit si chatu od Karlových rodičů, tedy dost povedený srub u rybníka v jižních Čechách. Protože jsme vyčerpali mnoho nápadů bez žádného pořádného výsledku tak se Karel rozhodl na vlastní pěst v dalším týdnu při návštěvě rodičů si o půjčení srubu velkou oklikou o povídáním o všem a o ničem požádat. Karel již bydlel mimo bydliště svého mládí a oba rodiče věděli že jeho výlety za zábavou jsou, no dost na hraně a chalupářské víkendy hodně odpovídali jeho svobodnému stavu a věku. Ten den asi svítila hodně šťastná hvězda nebo byli rodičové v nějakém podivném rozpoložení protože s naší dovolenou v jejich srubu souhlasili. Po mnoha moudrech které Karel vyslechl dostal důležitou informaci pod kterým kamenem najde klíče od srubu, no a zdálo se že nic nestojí v cestě novému dobrodružství. Na dalším sezení v ráji řekl hrdě celé partě o nečekaném výsledku svého domácího pokusu a o dovolené bylo rozhodnuto. Okamžitě bylo připraveno deset šťastných duší na nové dobrodružství ve srubu na českém jihu. Stanovil se pevný termín odjezdu a parta se rozdělila na dvě skupiny které měli z důvodů pracovních povinností dorazit na místo každá zvlášť, tedy v jiný den a jiným dopravním prostředkem. Tedy pět kluků se mělo přemístit autem na jih a protože tu je možnost přepravy autem termínu se prý všichni rádi přizpůsobí, chlapácky sobecké a pohodlné, no prostě páni kluci. Zbylým pěti děvčátkům jsme samozřejmě vysvětlili že je potřeba ve srubu vše připravit, no a že je další den vyzvedneme na zastávce v blízkém okolí srubu a to se vší parádou až za námi autobusem dojedou. Hezký začátek s malou trhlinou, auto které bylo partou používáno nebylo již stopadesátikilometrové cesty schopné bylo technicky doslova ve smrti a podobná cesta by nemusela být poslední jenom pro něj a o návratu se zdravou kůží ba se dalo vážně diskutovat. Bylo proto rozhodnuto o zakoupení jiného vozu v auto-bazaru. Na Libeňském ostrově byl jeden z mála bazarů v Praze kde se dal vůbec nějaký automobil koupit. Nutno poznamenat že cena byla pro Karla zásadním kritériem a koupě podle toho vypadala. Vybíral ze šedivého Wartbugu 900 který spatřil světlo světa někdy v padesátých letech a něčím co snad patřilo ještě Wermachtu. Kolektivně bylo rozhodnuto pro šedivého Warťase s kouřícím motorem jehož zápach a vše co z něj vycházelo se svedlo na to že je to přece dvojtakt. Vůz byl již několikátý v pořadí protože vždy o nákupu rozhodovala hlavně nejnižší cena takže stav aut členů party byl vždy dosti nevalný a málokdy se vše povedlo uvést do takového pořádku, aby ho ve správném tedy stavu technickém uznal i mocný orgán. Tento vůz byl v tomto ohledu zcela raritní, zde totiž hrál velkou roli při výrobě truhlář a červotoč zde nebyl zanedbatelným jevem. Celý horní rám vozu byl totiž dřevěný a po sundání plechové střechy připomínala kostra vozu známou dřevěnou ohýbanou židli Tonetku. Po zjištění nábytkářských předností tohoto vozu Karel do vnitřních sloupků zatloukl částečně několik hřebíků, aby si hosti-pasažéři mohli na hřebík pověsit kabát čímž vyřešil nejenom nedostatek v interiéru vozu, ale také zdůraznil jeho přednosti kterých nebylo mnoho jak později zjistil.
A je to tady, krásný pátek ještě hezčího měsíce srpna. Karel je v Ráji dnes první nedat si pivko v tomto počasí by byl hřích, ale dnes veze kluky na srub nedávno získaným Warťáskem tak je třeba porušit zvyklosti a pivko si nedat. Během hodinky doráží i Jára s Martinem zanadávají si společně na vedro kolem a společně znectí poslední dva nepřítomné pasažéry. Pár minut před pátou se objevuje Pavel a s lehkostí všechny odbývá že odjezd je v pět a na něj že se teda nečeká. Je půl šesté a Pepa tedy Pavla bratr poslední člen výpravy nikde. Třicet minut čekání a nedočkavost dělá své. Pepa v práci už není doma ještě není a hlavně tady není ! Rozhodnuto odjezd. Cesta přes Prahu na D jedničku po které jsme měli na jih uhánět je ponurá řeší se Pepa a různé důvody jeho nedostavení se na místo odjezdu. Dálniční přivaděč je lemován směrem z Prahy desítkami stopařů, a jeden mezi nimi vyniká, ceduli kam má namířeno nemá, ale poskakuje a mává na všechny strany jako by měl roj vos v kalhotách. První si ho z všímá Jára protože Karel má plné ruce a nohy práce aby vůz udržel v chodu a odpovídající rychlosti aut kolem. Zastav ! to je Pepa volové. Páni kluci ztracený kámoš se našel a ještě si je sám stopnul. Samozřejmě musí vysvětli co to má znamenat taková startovní zápletka. No a že prý cestou do Ráje nebyl čas jeho pánem a korunu všemu dodal revizor který má za následek útěk a další zdržení. Nejsem žádnej hlupec zavolám si do Ráje a po vrchním vzkážu že už jsem na cestě, bohužel jsem dostal zprávu že jste před chvílí vyjeli tak jsem změnil cíl na Pankrác a hurá na dálniční přivaděč že to ještě risknu a možná vás stopnu. Než jste projeli Prahou tak jsem to zaběhl, no a jsem tady prostě, klídek Pepa a pohoda tak hlavně koukejte kam jedete když už jedete. Plná pánská sestava a kolektivní veselí vtípky a cesta po dálnice ke sjezdu na Pelhřimov ubíhá velmi dobře a mírně přetížený Warťásek zvládá z kopců i stovečku do kopců je sice mnohdy problém dodržet minimální dálniční rychlost a dvojtakt se krapánek zadýchává. Po sjezdu z dálnice se dá zvlášť ocenit četnost rybníků kolem cesty kreré významně pomáhají autíčku při doplnění chladícího okruhu a dosažení cíle.
Jiří Stehlík
Chalupaření a kšeft - aneb "kdo dlouho líhá ten houby mívá" 2.část
Dnes o začátcích chalupaření v pohraničí, které opuštěné objekty doslova zachránilo a čím se vzdálenosti za rekreací překonávali .
Jiří Stehlík
chalupaření a kšeft - aneb "kdo dlouho líha ten houby mívá" 1.
Povídání o tom, jak to je ,ale hlavně o tom jak to bylo a jak se žije a jak se žilo co moje paměť sahá. Nejsem sice kmet věkem, padesát let mám za pár, ale hodně toho pamatuju mnohé pro zasmání,ale i pro poučení a rád se podělím.
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Část Bavorska se potýká s následky lijáků, v Augsburgu zachraňoval lidi vrtulník
Region Švábsko na jihozápadě Bavorska se potýká s následky lijáků. Kvůli mimořádné vydatným dešťům...
Slovenský ministr vnitra Šutaj Eštok je po Pellegrinim novým předsedou Hlasu
Vládní stranu Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) na Slovensku nově povede Matúš Šutaj Eštok. Funkci...
Hasičská cisterna dostala smyk a havarovala, dva lidé se zranili
V sobotu krátce po půl desáté dopoledne havarovala hasičská cisterna mezi obcemi Žulová a Vápenná...
Babiš se bavil na skákacím hradě. Rodiče trnuli, co na to jejich děti
„Trnul jsem, že se syn pana Babiše zeptá: Co tu děláte?“ oddechl si pětatřicetiletý muž před...
Pěkný světlý nezař. 1+kk/34m2, Praha 8 - metro Kobylisy/Palmovka
Krejčího, Praha 8 - Libeň
14 000 Kč/měsíc
- Počet článků 3
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 242x