Zvrácené sympatie k mučení lidí

Přiznám se bez mučení, že mě upřímně šokují nenávistné a násilnické tendence stále větší části české společnosti. Naposledy se to projevilo v neuvěřitelně zhovadilých textech některých zdejších blogerů, kteří pod praporem demokracie obhajují zločiny proti lidskosti, páchané tajnými službami USA pod zástěrkou boje proti terorismu. A jedním dechem i sérii zabití černochů tamními policisty. Jakoby nenávidět jinakost a odlišný názor bylo cosi záslužného. Krutost a policejní násilí – náš vzor!?!

V předvečer mezinárodního Dnes lidských práv vyšlo najevo, že Spojené státy v posledních letech běžně porušovaly vlastní zákony a mezinárodní úmluvy o mučení. A to právě v době, kdy v zemi vrcholí protesty proti násilí bílých policistů vůči americkým černochům, jemuž padlo za oběť již několik neozbrojených lidí. Jednou z nich byl dvanáctiletý chlapec, který se procházel po parku s dětskou pistolkou.

Zatímco v „zemi svobody“ za velkou louží se rozpoutala živá debata o vyvození odpovědnosti a potrestání viníků a do ulic vyšly desetitisíce lidí se skandováním „Nemůžeme dýchat! (poslední slova Erika Gamera, kterého američtí policisté bezdůvodně uškrtili), čeští blogeři ze všech sil hájí zločiny silových struktur našeho Velkého bratra, ospravedlňují je a na dálku slovně podněcují americké represivní složky ve smyslu: „Do nich! Jen houšť a větší kapky! Vždyť oni si to zaslouží!“ Říkávalo se tomu papeženec horší papeže.

Jistě není bez zajímavosti, že jde o stejné autory, kteří vyzývají k nekompromisnímu postupu vůči „sockám“, důchodcům, bezdomovcům, lidem s jiným názorem, Romům, Rusům a v poslední době také muslimům. Je paradox, že v zemi, kde muslimové netvoří ani procento populace, se nenávistné články proti nim ocitají na nejvyšších příčkách čtenosti a oblíbenosti zdejších blogerů. O čem to vypovídá?

Skutečně se u nás dostává ke slovu amorfní hnutí lidí, kteří by si přáli, abychom nepřizpůsobivé důchodce (Přemluv bábu) ponechali svému osudu, Romy a lidi s odlišnými názory zavřeli do koncentračních táborů, aby policisté rozháněli demonstrace za použití brutálních metod a stříleli podezřelé na potkání? A zvedli povinnou vojnu, která udělá z kluků chlapy? To už tu přece jednou bylo!

Jakoby jsme pro samou nenávist k těm, co nám kazí náš malý hezký český idylický život úplně ztratili hlavu. A zapomněli, že největšími nepřáteli byli vždycky svině a hovada z našich řad. Ani Brusel, ani Moskva, ani Romové a muslimové a důchodci nemůžou za naše posraný životy. Může za ně naše rezignace na solidaritu a lidskost, na vzájemné pochopení lidí s odlišnými názory. Brutalita policistů a mučení nepřátel nám štěstí nevrátí.