Separatisté se separovat nechtějí

Nečekané světlo do jednoho z klíčových pojmů ukrajinské války Východu proti Západu vnesla čirou náhodou zpráva o požadavcích východo-ukrajinských rebelů o požadavcích, které veze do Minsku na jednání kontaktní skupiny vicepremiér samozvané Doněcké lidové republiky Andrej Purgin. Jde o to, že rebelové z východu, o nichž mluví ukrajinská, americká a tím pádem i česká média jako o separatistech, vlastně žádní separatisté nebyli a nejsou. Jelikož separatista je ten, kdo se chce separovat. Ale oni se separovat, tedy oddělit od Ukrajiny, nechtějí. A už vůbec se nechtějí připojit k Rusku, jak to rádi a často jen tak mimochodem čeští novináři píší.

Pikantní je, že slovo „separatisté“ nezměnily Novinky ani v článku, kde se o tom, že východo-ukrajinští rebelové nemají nic proti územní celistvosti Ukrajiny, přímo píše. Vnucené slovo, falešně vnucující čtenáři propagandistický nesmysl, se jim zřejmě úspěšně usadilo v mozkových závitech jako vši v kožichu. A co tedy ti rebelové, které média ukrajinská a americká zase šmahem označují za teroristy, doopravdy chtějí?

Za prvé jim jde o to, aby se mohli bavit a psát svojí mateřštinou, tedy rusky. Ano, téměř polovina Ukrajinců, zvláště na východě a jihu země skutečně mluví především rusky, a až pak ukrajinsky.

Kromě toho doněčtí a luhanští vyjednávači usilují o zvláštní status, tedy vlastní komunální volby a politiky. V Kyjevskou vládu, dosazenou pod nátlakem ozbrojených bojovníků majdanu, totiž nevěří a nepovažují ji za demokratickou, v čem ostatně nejsou daleko od pravdy. A co dále požadují? Rovnocenná jednání, urovnání konfliktu a obnovení míru, amnestii pro své bojovníky a politické vězně, právo na dosazování vlastních soudců a státních zástupců a konečně zvláštní status, který by umožnil obchodování s Ruskem, s nímž mají letité obchodní vztahy a dlouhou společnou hranici.
Zástupci vzbouřeneckých regionů nicméně opakovaně zdůrazňují, že jim jde o zachování společného hospodářského, kulturního a politického prostoru s Ukrajinou.
Takže separatisté se nechtějí separovat, teroristé nechtějí válčit, ale jednat. Pro mnohé věrné a naivní čtenáře českého tisku, posluchače rozhlasu a diváky televizí určitě pořádný šok. Tím spíš, že „vzbouření“ na východě a jihu země vlastně jen opakovalo „revoluční praxi“ z majdanu v Kyjevě, jen s o hodně menší intenzitou a násilím.
Jsem dalek toho, abych obhajoval jednu nebo druhou stranu konfliktu, protože jakmile vypukne válka, lidskost jde stranou a zvěrstva se páchají na obou stranách fronty. Jenom se mi příčí označovat jako separatistu někoho, kdo se ve skutečnosti vůbec oddělit nechce.