Mírová jednání o ukončení vojenského konfliktu na východě Ukrajiny zaplavují televizní zpravodajství o titulní stránky novin. Už jich bylo více než deset, a plánují se stále nové a nové schůzky nejrůznějších vyjednavačů od Berlína až po Astanu. Jenomže Kyjev mezitím dělá všechno proto, aby válka neskončila. Na Ukrajinu plynou potichu, ale zato ve velkém západní (i české) zbraně. Premiér Jaceňuk a prezident Poroeenko v projevech k Ukrajincům nemluví o míru, ale o definitivním vítězství ve vlastenecké válce. Civilisté, kteří ještě neprchli z míst bojů, propadají beznaději, vojáci na obou stranách fronty se připravují na vypuknutí těžkých bojů.
V Berlíně se včera sešli čtyři významní diplomaté z Ruska, Ukrajiny a dvou států Evropské unie, aby připravili půdu pro mírový summit, který se má příští týden uskutečnit v kazašské Astaně. Místo pokroku na cestě k dosažení kompromisu a ukončení krveprolití ovšem po několika hodinách rozhovorů vyšlo najevo, že Moskva a Kyjev si nikdy nebyly názorově tak vzdálení jako nyní. Zprávy z míst bojů navíc hovoří o tom, že není dodržována ani dohoda o příměří, uzavřená v Minsku. Za takových okolností je stále jasnější, že plánována schůzka ministrů zahraničí i astanský summit 15.ledna jsou odsouzeny k neúspěchu. Zatímco vyjednavači vyjednávají, obě armády chystají válku.
V ten samý den, kdy se v Berlíně usilovně jednalo, šokoval všechny evropské politiky ukrajinský prezident Pjotr Porošenko, který ve slavnostním projevu u Žitomiru mluvil o posílení armády stíhačkami, houfnicemi a obrněnými transportéry. „Jsem přesvědčený, že rok 2015 bude rokem našeho vítězství… Abychom toho dosáhli, potřebujeme silnou, vlasteneckou a dobře vybavenou armádu," hřímal Porošenko a pro větší účinek svých slov si za asistence televizních kamer zastřílel ze samopalu. Stav ukrajinské armády se za posledních šest měsíců zdvojnásobil ze 120 tisíc na 240 tisíc vojáků, vojenský rozpočet byl navýšen téměř čtyřnásobně.
Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Alexandr Turčinov v televizi prohlásil, že „pokud mírový formát vyjednávání selže, nebude mít Ukrajina žádnou jinou možnost, než válku.“
Problém je, že na válku spoléhá i velká část kyjevské vlády a parlamentu, která vidí vyhlášení válečného stavu jako jedinou možnost, jak odvrátit sociální nepokoje, a plánuje v pořadí již čtvrtou mobilizaci. Protiruská hysterie je dobrou záminkou, jak odvést pozornost od katastrofální míry korupce a blížícího se kolapsu ekonomiky. Evropští politici, kteří se snažili vyjednat mír, si to začínají uvědomovat, ale nemají páky, jak situaci změnit. Tuší, že financovat válku Ukrajiny s Ruskem není právě ideální investice do budoucna, ale pod tlakem USA už nyní ustoupit nemají kam.
