Silniční kontrola

"Dobrý den pane řidiči, silniční kontrola. Předložte prosím doklady od vozidla." Tak nějak začíná každá silniční kontrola.

Policista poté zkontroluje platnost dokladů, emisní a technickou kontrolu, popřípadě prolustruje řidiče a vozidlo databází hledaných osob nebo vozidel. Může zkontrolovat i povinnou výbavu ve vozidle: náhradní pojistky (jednu od každého druhu), náhradní žárovky (jednu od každého druhu používaných v daném vozidle), hever, náhradní kolo, klíč na kola, výstražný trojúhelník, lékárničku a reflexní vestu. Je zajímavé co do povinné výbavy nepatří, ale je doporučeno s sebou vozit: vlečné lano, kanystr na pohonné hmoty (alespoň 5l), měřič tlaku vzduchu, nádobu s pitnou vodou (alespoň 2-3l), hasicí přístroj, bateriovou svítilnu a pracovní rukavice. To platí pro vozidla kategorie M a N.

Dalším stupněm silniční kontroly by mělo být absolvování dechové zkoušky, na přítomnost alkoholu. To se bohužel neděje. Za letošní rok jsem byl několikrát svědkem, že při namátkové silniční kontrole, nebyla policisty u řidiče provedena dechová zkouška. A to včera ředitel dopravních policistů, Leoš Tržil, oznámil, že policie bude trvat na nulové hranici alkoholu v krvi řidičů.
A na závěr jedna vlastní úsměvná příhoda s hlídkou policie při namátkové silniční kontrole:
Odpoledne vyrážím do práce. Hned za první křižovatkou mě staví hlídka policie. Je to jejich obvyklé místo, řidiči, kteří tudy denně jezdí to vědí. Věděl jsem, že mám vše v pořádku, jako vždy, tak jsem se ničeho neobával. Na pokyn policisty jsem zajel ke krajnici a zastavil. Než policista přišel k okýnku, přichystal jsem si doklady, osobní i od vozidla. Kontrola začala klasicky:"Dobrý den pane řidiči, silniční kontrola." Pak už následovalo něco, na co nikdy nezapomenu a co vždy dávám k dobru, když je někde řeč o silničních kontrolách. "Nevezete náhradní díly?" zněla policistova otázka. Zbystřil jsem. Přeci jsem vyjížděl z ulice, ne ze servisu nebo vrakoviště. "Ne, nevezu." byla moje pravdivá odpověď. "Já jen, že jsme před Vámi zastavovali pána, který vezl náhradní díly a dost pospíchal, tak jsme ho pustili." Kdybych v tu chvíli pil, určitě bych si poprskal volant. To se musí využít, řekl jsem si v duchu. "Já také pospíchám, jedu totiž do práce a mám už celkem zpoždění." zkusil jsem to. "Tak to Vás nemůžeme zdržovat, to máte říct rovnou. Tak jeďte a šťastnou cestu." zasalutoval mi policista. Na nic jsem nečekal a byl jsem pryč. Jen jsem ještě v zrcátku zahlédl blažený úsměv policisty.
Toto se mi opravdu stalo. Jen jsem ještě zapomenul dodat, že mi příslušník ani nezkontroloval doklady.Policista poté zkontroluje platnost dokladů, emisní a technickou kontrolu, popřípadě prolustruje řidiče a vozidlo databází hledaných osob nebo vozidel. Může zkontrolovat i povinnou výbavu ve vozidle: náhradní pojistky (jednu od každého druhu), náhradní žárovky (jednu od každého druhu používaných v daném vozidle), hever, náhradní kolo, klíč na kola, výstražný trojúhelník, lékárničku a reflexní vestu. Je zajímavé co do povinné výbavy nepatří, ale je doporučeno s sebou vozit: vlečné lano, kanystr na pohonné hmoty (alespoň 5l), měřič tlaku vzduchu, nádobu s pitnou vodou (alespoň 2-3l), hasicí přístroj, bateriovou svítilnu a pracovní rukavice. To platí pro vozidla kategorie M a N.

Dalším stupněm silniční kontroly by mělo být absolvování dechové zkoušky, na přítomnost alkoholu. To se bohužel neděje. Za letošní rok jsem byl několikrát svědkem, že při namátkové silniční kontrole, nebyla policisty u řidiče provedena dechová zkouška. A to včera ředitel dopravních policistů, Leoš Tržil, oznámil, že policie bude trvat na nulové hranici alkoholu v krvi řidičů.

A na závěr jedna vlastní, úsměvná příhoda s hlídkou policie při namátkové silniční kontrole:

Odpoledne vyrážím do práce. Hned za první křižovatkou mě staví hlídka policie. Je to jejich obvyklé místo, řidiči, kteří tudy denně jezdí to vědí. Věděl jsem, že mám vše v pořádku, jako vždy, tak jsem se ničeho neobával. Na pokyn policisty jsem zajel ke krajnici a zastavil. Než policista přišel k okýnku, přichystal jsem si doklady, osobní i od vozidla. Kontrola začala klasicky:"Dobrý den pane řidiči, silniční kontrola." Pak už následovalo něco, na co nikdy nezapomenu a co vždy dávám k dobru, když je někde řeč o silničních kontrolách. "Nevezete náhradní díly?" zněla policistova otázka. Zbystřil jsem. Přeci jsem vyjížděl z ulice, ne ze servisu nebo vrakoviště. "Ne, nevezu." byla moje pravdivá odpověď. "Já jen, že jsme před Vámi zastavovali pána, který vezl náhradní díly a dost pospíchal, tak jsme ho pustili." Kdybych v tu chvíli pil, určitě bych si poprskal volant. To se musí využít, řekl jsem si v duchu. "Já také pospíchám, jedu totiž do práce a mám už celkem zpoždění." zkusil jsem to. "Tak to Vás nemůžeme zdržovat, to máte říct rovnou. Tak jeďte a šťastnou cestu." zasalutoval mi policista. Na nic jsem nečekal a byl jsem pryč. Jen jsem ještě v zrcátku zahlédl blažený úsměv policisty.

Toto se mi opravdu stalo. Jen jsem ještě zapomenul dodat, že mi příslušník ani nezkontroloval doklady.