Kůň nebo kráva

Karmu za vybavení vzpomínky na dětství, kdy jsem byl jakožto městské dítě na sídlišti poprvé vysazený (od slova seděti a nikoli závislý!) na hřbet krávy a zdálo se mě to nehorázně vysoko.

Kun jezdecky neni otrok!

Kun je partak, ktery si radsi zabeha se sparing partnerem nez bez nej. Kdyz nema co na praci, jentak postava kolem ohrady a zere travu. Ale kdyz nekdo prijde, to je jina! Muze se s nim pomerit (tak schvalne, jestli se me budes bat, kdyz se rozebehnu, he?), muze se s nim kockovat (tak ted si pockam, az mi budes cistit kopyto na pravy predni, a pak te poradne rafnu do zadku!), muze si s nim zasportovat (ted me neruste, jsem strasne dulezitej, pracuju!) a muze si s nim na hrbete uzit spolecenskeho zivota (tak schvalne, jestli predbehneme tu rezavou kobylu odvedle, nebo jestli driv spadnes!)

Kun, stejne jako pes, je tvor cloveku oddany a bez lidske pozornosti a spolecnosti je proste nezamestnany. Jiste, muzeme si rikat, ze se nezamestnani maji dobre, protoze sedi cely den na zadku, ale pritom vime, jak je hrozne, kdyz nemame cely den duvod prevleknout se z pyzama. Touzime byt stredem pozornosti, touzime soutezit a byt nejlepsimi, touzime byt chvaleni a odmenovani. Psi a kone take.

Re: Kun jezdecky neni otrok!

a dostal snad jinou šanci, když si člověk takového stvořil?

kůň se na světě neobjevil proto, aby nosil na zádech myslící opici, jenže tahle praštěná opice se prohlásila za pána všehomíra a také si to pěkně odskáče

Jo, jo,

cítím tu vůni koní až sem, ale koní ja  se bóóójim, že jsem maličká...

Re: Jo, jo,

nemáte se čeho bát, kůň se dobře dívá, kam šlape, to jen lidé se blbě ke koni přibližují, ztratili jsme všechny instinkty, které nám přirozeně vedly ruku při styku se zvířaty, a chováme se často hystericky, což přirozeně zvířata znervózní, protože ona mají ráda ve všem jasno

navíc, kůň není šelma a jediné co nám teda může okousat, jsou prsty, když mu podáváme jablko jimi a ne na dlani