A vo co vlastně autorovi jde? - 1 -

Co nám vlastně autor sděluje?

A) Že by chtěl tvrdit, že obcházení zákonů je způsobeno špatnou definicí a vymezení právnického pojmu vlastnictví bytu v bytovém domě?  Tomu snad nevěří ani sám autor. Lidi kradou, protože kradli vždycky. Jak moc kradou je dáno především (ne)vymahatelností práva v našem státě. Tedy ani ne tak zněním zákonů samých, jako výkonem policie, a soudů.

B) že by autor nechápe vlastnické právo k bytu? No to je asi jen taková autorská licence. Ono se mu nejspíše jen něco nelíbí, že?  Ale co? Že by nechápal pojem spoluvlastnictví společných částí domu? Ale jistě že chápe! Jen se mu nelíbí, že typický český vychcaný človíček nechce pokud možno vůbec platit do společné kasy, ale klidně rád by užíval požitky zaplacené svými sousedy v bytovém domě. Jenže ruku na srdce, je opravdu na vině znění zákona, anebo především (aprakticky výlučně) blbé chování některých lidí. A mám s tím osobní zkušenosti.

A vo co vlastně autorovi jde? - 2 -

Abych byl konkrétní. Dělám předsedu výboru SVJ v jednom paneláku v Praze s necelou stovkou bytů. Dělám to již delší dobu a moje zkušenost je následující. Většina lidí v domě je rozumná, nehází nám klacky pod nohy, včas platí příspěvky vlastníka a na schůzi se nechtějí zbytečně zviditelňovat ani blbě vykecávat.  My jako výbor předkládáme takové plány oprav, které jsou realizovatelné, snažíme se lidem pomáhat a otevřeně s nimi komunikujeme. Za to nám jdou lidi většinou na ruku a je s nimi (většinou) rozumná řeč. V každém domě se ale najde nějakej blbec. Jde jen o to, se s ním zbytečně nehádat a nebojovat o uraženou ješitnost. Pokud toto rozumně funguje, lidé za Vámi půjdou. Alespoň já tomu na základě vlastní zkušenosti věřím.

Samozřejmě, že není všechno ideální, lidé moc nechodí na schůze,  a zápasíme s hranicí  usnášeníschopnosti, lidé nechtějí navyšovat příspěvek do fondu oprav, apod. Ale i přes to dokážeme dům úspěšně spravovat.

mohl bych vám

popsat případy, jak se to dělá, z titulu mého zaměstnání se k takovým případům často dostávám

obecně lze říci, že se exekucí oddluží majetek, který si pak vlastník v řízené holandské dražbě koupí sám nebo na své děti

smázne se dluh dvacet milionů a za svůj dům ten člověk zaplatí nějakých 500 000, jen to musí být celé promyšleně provedeno, dražba proběhne co nejdál, u nás na Moravě je oblíbená Praha, obskurní dražební společnosti povinnou vývěsku vyvěsí někde v průjezdu na předměstí a je vystaráno

celý ten text vznikl pro pobavení, nikoli jako popis nějaké reálné situace, tak ho tak prosím berte, ale spoluvlastnictví příslušenství bytového domu je stejně podezřelý institut, v tom už se shodly i velké právnické kapacity, protože žádné praktické právo vykonávat nemůžete, a komora znalců v oboru oceňování laické veřejnosti tento fakt s úspěchem tají, prostě osobním krachem a exekucí se dají v této zemi vydělat slušné nemravné peníze, ale co s tím, když ani hlava státu nepozná špinavéprachy

Pustím se do této úvahy.

Ačkoliv je článek o něčem jiném, zaujala mě autorova zmínka o změně vlastníka bytu kvůli neuhrazenému dluhu. K tomuto prosím s trpělivostí:

Dohodnout se s exekutorem na tom, že když zabaví byt, může vlastník bytu zůstat bydlet a splácet tento dluh se mi jeví jako nereálné z tohoto důvodu: Buď se nařídí splátky dluhu a jsou v určité výši z platu ztrhávány, nebo se zabaví byt, který se prodá a rozdíl mezi dluhem a kupní cenou se vrátí dlužníkovi, který byt opustí a jeho vlastnické právo nabude nový vlastník. Takže si myslím, že exekutor jako úředník  nemůže být nový vlastník bytu, jedině kdyby si ho jako fyzická osoba koupil a následně se s dlužníkem dohodl na splátkách formou nájmu a z kupní ceny dluh vyrovnal věřiteli..... 

???

Autor zjevně netuší, že se stáváte spoluvlastníkem domu a ve smlouvě je (občas tam jsou jen procenta) , kterou část domu můžete užívat, tedy kupujete/prodáváte/je vám zabaveno spoluvlastnictví celého domu. Zbytek je pak jen stavba založená na hliněných základech.

Pokud budu uvažovat dle Vašich představ - Pokud byt prodám nebo mi ho někdo zabaví v rámci exekuce, kde mi vzniká právo v něm dále bydlet? A pokud mi to právo vznikne, je vůbec možné, že já jsem ten byt od předchozího vlastníka koupil a on se odstěhoval? Nehromadí se v bytě s každou koupí další vlastník?