sakra chlape zase karma.

Moc Vám nerozumím a věkem to nebude

Dobrý den, přiznám se, že Vám moc nerozumím. Možná to bude tím že jsem třicátník ale spíše tím, že si dokážu najít klidné místo pro sledování filmů, poslouchání hudby a hlavně pro čtení dobrých knih. Bydlím od mala na vesnici a je tu takový božský klid, že si ho na druhou stranu velice rád kompenzuji pobytem ve městě a to čím větším, tím lépe. Taky jsem ve Vašem článku nikde nenašel zmínku o četbě. Myslím si, že kdybyste věděl, co to znamená být knihomolem, nemohl byste brečet nad nedostatkem fantazie, soustředění a podnětů.

Re: Moc Vám nerozumím a věkem to nebude

Netřeba všemu rozumět.

Víte, mně ani tak nevadí ten všudepřítomný hluk, mně je spíš smutno z toho, že jsme chodili na Sauru, Bunuela, Felliniho nebo Zefirelliho nikoli do filmového klubu ale do normálních kin, kde tohle všechno chodilo v běžné distribuci.

Poslouchali jsme denně hudbu, která se dnes vyučuje na školách, četli ve vlaku pro ukrácení dlouhé chvíle knihy, jejichž autoři jsou dnes zařazováni do krásné literatury.

Takže neberte zase tak vážně mé postesknutí. Já jen  pracně hledám v dnešní produkci něco, co by  tu ještě nebylo a tak si vypomáhám z vlastních zdrojů.

A jen tak na okraj, ve třiceti jsem ani to klidné místo nepotřeboval, moje nervy byly jako lodní lana a na můj optimizmus by traktor s vlečkou vyjel na Sněžku. Jenže tohle všechno je pryč a já tohle postesknutí psal pro mé vrstevníky, ve třiceti jsme také svět teprve objevovali. Kdo zažil šedesátá ve správném věku, má oproti mladším mnoho výhod. Akorát dřív umře, což je blbé.

vynikající pane

jen nevím proč mám takový pocit že mluvíte za mne, jelikož mívám podobné pocity, v každém případě děkuji

Karma!

Úžasné , lépe bych to nedokázala vyjádřit slovy. Mladí zřejmě smysl bloggu nepochopí, ale my kmeti Vám rozumíme a já se přiznávám, že jsem se ve Vašich pocitech našla. Děkuji Vám. 

Re: Karma!

Jsem rád, že jsem dokázal slovy vzbudit pocit, a jsem třikrát rád, že je to ten, co cítím sám.

Jak je ta lidská řeč kouzelná, sta slov a navlas stejný pocit, jindy jediné slůvko a stovky různých pocitů.

Ikonové generace, orientované na piktogramy, mám obavu, tohle jemné předivo sdílení citů slovem budou v sobě budovat velmi pracně zda vůbec.

Děkuji za Váš čas, který jste věnovala samolibému autodidaktickému grafomanovi. Krásné svátky Vám přeji!