Naslouchat druhému

je dnes profesionální záležitost. Nevím zda se psychinám platí, nebo je to na pokladnu, ale to co dřív vyslechlo ucho přátelské a dalo přátelskou, byť úplně blbou radu, ale člověku se ulevilo,  získáte dnes jen u profiků. Jakmile totiž začnete spřízněné duši líčit  svůj problém, tedy začnete se vykecávat, okamžitě, než se stihnete nadechnout, vpadne vám do rozpůlené věty ta duše s proslovovem: no jo, to nic není, ale to mě se stalo.... a role se vymění. Z bolavého člověka se stane bútlavá vrba, protože ta duše, toho má taky dost k vyprávění, jako dnes každý . Všichni toho mají plné kecky,  někam se ženou, nikdo nemá čas, všichni vřeští - NESTÍHÁM ....... Aprops víte co je to bútlavá vrba ?

Re: Naslouchat druhému

to máte štěstí, že jdu zrovna kolem, bútlavý je trouchnivý slovensky

nemyslím si, že schopnost naslouchat najdeme už jen u profíkům z čeho myslíte, že pramení množství těch příběhů, co se na blozích zjevují? to by autoři museli žít pět životů, aby byly všechny z vlastních zkušeností, ba ne, to jsou odposlechnuté příběhy

no a v neposlední řadě nesmí člověk mylně považovat nevyrovnaného za možného posluchače, ten jak říkáte, okamžitě role otáčí, je třeba trpělivě hledat trpělivého, ale hledáte-li trpělivého trpělivě, jste trpělivý sám, takže vlastně jste posluchače už našel

není to krásná konstrukce, hodná mistra tao?

krásné sobotní poledne vám přeji, u nás bude játrová omáčka s houskovým knedlíčkem, kuřecí vývar s nudlemi a masem, ostatně soudím, že hlad musí být zničen!!

A co jsi nám chtěl vlastně sdělit?

Re: A co jsi nám chtěl vlastně sdělit?

někomu nic, někomu víc