děkuju

takový text dává sílu 

Pěkný článek,

co čte se tak, jako by se týkal člověka samotného, je to prostě vytrysklé ze života kvapícího s námi a kolem nás. Měli bychom mít jasno, jak se věci opravdu mají, jak jsme v rukách osudu, který, bez ohledu na naše snažení, nám dovolí prožít někdy více, někdy méně. Jsou však chvíle, podobné tomu žonglérskému příběhu, kdy záleží jen a jen na nás. Otázkou zůstává, zda i toto není zakódováno v linii osudu.

S přáním setrvalé optimistické inspirace

Pane Jiří

to je bez diskuze nejsilnější, co jste kdy napsal. Pokud odhlédneme od tragiky příběhu, dostaneme vypreparovaný návod na trvání života, ale i na smysl. Budu si pamatovat: (a že to jde hůř a hůř):  dokud žongluji, tak žiju.

S Vaším optimismem se dožijete určitě víc, než by se z průměrného dožití ve vaší rodině očekávalo. Moje maminka je neskutečná 98-letá optimistka.