Co je dnes na světě nejkrásnější:

Vzít do myši posuvníček a koukat jak se ten kmen přebarvuje ze zelené přes modrou do fialové až tmavěmodré indigové skoro černé a zase zpátky a znovu a ještě jednou.

A pak to samé zase s jinou fotkou, a najednou je půl jedné a musíš jít spát, co se dá dělat, zítra je také den, jenom zkusím ještě jiný filtr a Budík Ručičkovič Ranostaj je netrpělivý a sotva máš pár triků vymyšlených a chceš je vyzkoušet, on začne bláznit a tvrdit, že už je čas vstát a mazat do práce.

Bože, to zase budu vypadat jako po flámu, ale co, jenom ať ti spavci závidí, já je v tom nechám, a ještě si budu vymýšlet noční erotická dobrodružství, v mém případu tedy spíše dobrodržství. Karel Čapek měl o své paní Olze říci před společností pátečníků, když ona o poměrně komplikovaném soužití dvou umělců pronesla zajisté dobře míněné „Já jsem taková životní dobrodružka!“, drobnou glosu, kterou její tvrzení uváděl na pravou míru: „No spíše dobrodržka!“

A víte, co ještě na životě miluji vedle čarování v obrazových editorech? Když se mně podaří smontovat svou lenost s dobrým úmyslem: "Já bych tam miláčku docela rád šel, ale raději zůstaneme doma, když ty nemůžeš" Tohle je nádherné šlusčíslo všech egoistů, často a všude ho používám, když váš společník je aktivist rudý a je shodou okolností zaneprázdněn horou práce či skolen tuhou chorobou, znám ale blázny, kteří přesto si nějakým záhadným způsobem čas a zdraví vyrobí a chtějí se mnou absolvovat nějaký výstup, buď na veřejnosti či na horu, to je jedno, ani jedno nemiluji, to se potom těžko dělá charita, do prdele práce.

Taktéž se mně líbí vymýšlet nápady, mám mnoho velmi dobrých nápadů, které však dnes nechce nikdo realizovat, v tomhle bylo dětství jaksi příjemnější, býval jsem spiritus agens našich dobrodružství, pravdou je, že mnohé z mých nápadů mí bližní nějak odskákali, například seskok padákem (no tak on to nebyl doslova padák, byl to starý potrhaný deštník, a skákali jsme nikoli z letadla nýbrž z žebříku) odnesl můj bratránek velkou tržnou ránou ve tváři, kdy jedno péro onoho padáku mu navštívilo otvorem pod bradou ústa a vyšlo mezi zuby zase ven.

Dnes jsem oblíbeným autorem nápadů na internetové stránky, tedy na motivy úvodních stránek, které se otevírají zpravidla když kliknete na ikonku home. Kdysi přítel plodil dost dobré stránky nějakému autodopravci, který se rozmáchl na celou Evropu, tak jsem se ho ptal, co bude v tom šachovnicovém poli (symbolizujícím cílový šachovnicový prapor na závodech) na titulní stránce? A hned jsem si také odpověděl, tam bude asi nahá Evropa na býku, ale antiku asi nikdo nezná tak dobře, aby tak skvělý nápad mohl docenit, takže tam bude muset být asi standardní mapa Evropy s nějakými symboly měst jako Eiffelovka, Atomium, Towerbridge, Koloseum, no a také nezbytná děvka a taxikář jako symbol Prahy.

Omlouvám se všem Pražanům, ale ti mí mně rozumějí, čistému vše čisté. S tou Evropou na býku jsem si vzpomněl, jak jsem byl někdy v šedesátých letech pozván do vedlejšího městyse na privátní projekci porna, tehdy ještě na klasické osmičce, moc se o tom nevědělo, ale v těch šedesátých se v tamějších filmových ateliérech na kšeft kopírovaly porno filmy, samozřejmě prověření zaměstnanci si sjeli jednu kopii pro sebe z ušetřeného materiálu. Byly to klasické černobílé švédské snímky s muži v ponožkách a s vytetovanou kotvou na bicepsu, všechny ženy měly blond paruky a strašlivě zmalované oči, prostě takové diluviální porno, které by dnes bylo k smíchu ale tehdy způsobilo, že jsem cestou domů takřka nemohl řídit.

Proč ale o tom vyprávím, ten ateliér, který filmy natáčel, měl hezký úvodní motiv, takovou tu znělku, co se pouští před filmem, znáte to, mají to MGM, Universal, Tristar, United Artists, Gaumont a měla to i Ústřední půjčovna filmů Praha nebo Bratři v triku. Na těchto filmech se z jediného bodu uprostřed plátna zvětšovala postupně zeměkoule, na níž obkročmo jako na koni seděla nahá kráska, načež s koketním úsměvem si decentně dvěma prsty pootevřela rtíky na svých dolních ústech a tam odtud začaly jít titulky. Společnost se jmenovala nápaditě Venus film.

A ještě poměrně krásný je tenhle: Žena smaží volské oko, když v tom momentě do kuchyně vtrhne muž a začne křičet: "POZOR!!! POZOR!!! VÍC OLEJE!!! POTŘEBUJEME VÍC OLEJE!!!! .... POZOR!!!! OTOČIT, OTOČIT, OTOČIT.... RYCHLE!!! POZOR!!! ZBLÁZNILA SES??? TEN OLEJ!!!! PROBOHA, SŮL!!!! NEZAPOMEŇ NA SŮL!!!!"

Žena už to nevydrží a úplně vynervovaná se ptá: "Co tak řveš?!? Myslíš si, že neumím usmažit volské oko?" Muž klidným hlasem odpoví: "To jen abys měla představu, jaké to je, když mi kecáš do řízení."