Kunsthaus ukazuje díky 250 vzácným exponátům kompletní, chronologickou retrospektivu světoznámého malíře s českými kořeny, expresionisty Oskara Kokoschky.
Kokoschka a jeho dílo je stěžejním pro vývoj světového malířství, které se ubíralo směrem k abstrakci. Picabia a Picasso spolu s Kokoschkou dokázali, že expresionismus je nesmrtelný. Několik malířských velikánů jako Baselitz, Brandl nebo Savary jsou příkladní pokračovatelé moderního expresionismu.
V Curychu je k vidění nejen kolem 100 kvalitních pláten z celého světa, ale i díla, která se vystavují poprvé. Monumentální triptych opustil pro tuto výstavu poprvé Londýn a jako velký objev a zachráněné dílo platí nástěnná malba pro Almu Mahlerovou. Kokoschka se o skladatelovu vdovu více či méně po desetiletí (neúspěšně) "pokoušel", ale Alma, velká dáma tehdejších salonů, dávala přednost čtyřem obdivovatelům z různých oborů, než jednomu malíři :-)…
Dobové fotografie, dopisy a tiskoviny doplňují návštěvníkovi ducha doby. Kokoschka, umělec s českými kořeny – prarodiče byli pražští zlatníci - se nikdy nespokojil s jedním, stálým bydlištěm. V Praze se seznámil se svou pozdější manželkou Oldou Palkovskou. Jeden za svých obrazů na téma Sommer (léto) pojmenoval Kokoschka "Zrání". Po válce získal pro oba anglické občanství a 1951 zakoupil díky přátelům pozemek na ženevském jezeře ve Švýcarsku, kde se později s manželkou usadili.
Kokoschka dnes platí co by migrant ve věci umění a poslanec za demokracii a pacifismus. Kokoschka žil ve Vídni, v Drážďanech a velmi rád navštěvoval Prahu, kde ztrávit celkem 4 roky. Kokoschku zlákala i Francie, zvláště jih. Nádherné jsou jeho pohledy na Avignon a Aigues-Mortes. Ani lukrativní a klidná profesúra v Drážďanech nevedla k dlouhodobému pobytu. Právě z Drážďan vedly jeho cesty do Francie, Benátek a přes Londýn, kde se za války usadil až do Ameriky a na konec do Švýcarska.
Navzdor emigraci před nacisty a pobytům v cizině netrpěl Kokoschka nikdy nedostatkem financí. „Uměl v tom chodit” díky známostem a přátelstvím s význačnými osobnostmi ze světa architektury (Loos), umění a hudby (Scheerbart, Casals), media (Springer) a politiky (ministr Schwarzwald, rakouský president Körner). Často portrétoval na zakázku, mimo jiné tuberkulozní aristokraty ve švýcarské ozdravovně a ale i Konráda Adenauera, jehož portrét zdobí dodnes kancelář Angely Merkelové.
Kokoschkova tvorba se po 2.SV začala vyvíjet směrem k pathetickým a velkoplošným obrazům. Fascinovala jej nesmrtelnost řeckých dějin. Kokoschka zemřel na vrcholu slávy 1980 ve švýcarském Villeneuve. Foundation Kokoschka se sídlem ve Vevey spravuje jeho pozůstalost obezřetně a vyšla i curyšskému Kunsthausu velkoryse vstříc.
Výstava potrvá do 10. března. Mimochodem, naproti Kunsthausu se nachází v poslední fázi výstavby druhá budova Kunsthausu – máme se na co těšit...
Praha, Hradčany, Oskar Kokoschka
Fotografováno s výslovným svolením PR-oddělení Kunsthausu Curych
