Každý den posloucháme ve zprávách, čteme v novinách a diskutujeme o ekonomické krizi, jako o strašáku dnešní doby, jež by nás mohl uvrhnout do „temnoty“. Máme z toho deprese, bojíme se budoucnosti, jsme bezradní a nevíme co dělat, jak se tomu bránit.
Pro mne je to docela tragikomická situace, když je celý svět doslova „na prášky“ z toho, že se zastavil ekonomický růst a nedej Bože, že zaznamenává 5%-ní pokles HDP (tedy v překladu řečeno - máme k dispozici o 5% blahobytu na dluh méně než obvykle)! Zvykli jsme si my všichni opravdu žít na „vysoké noze“, poptávat a utrácet za stále více nesmyslů, které v podstatě ke svému životu ani nepotřebujeme a co je nejhorší de facto za fiktivní peníze.
Opravdu nevím, kde se vzala teorie (a popravdě mě to ani nezajímá), jíž se všechny „vyspělé“ ekonomiky světa sveřepě drží toho, že je nutné, abychom se měli dobře a byli svobodnější, zajistit trvalý ekonomický růst a používali ho jako universální lék na cokoliv ve společnosti. Svět se vyvíjí podle toho, co vytvořil a co přetrvává časy a nikoliv z maximalizace spotřeby. Strom přeci také roste, buňky se vyvíjí a nepotřebují k tomu politiku ani žádná čísla. Podobně je to s námi, ale k naší „škodě“ máme oproti stromu či buňkám mozek, který neumíme používat a jsme jeho otrokem, místo toho, aby sloužil našemu užitku.
Zvykli jsme si blahobyt spotřebovávat a nikoliv ho spoluvytvářet – a toto je náš problém, toto je ta skutečná krize! Naše společnost není dutá nádoba, všichni jí plníme svými životy. Pokud nezačneme všichni vytvářet více hodnot, než jich spotřebováváme, pořád s námi budou jen samé potíže. Jak se může svět zhroutit, když si dnes dáme k obědu místo obvyklých 6 knedlíků pouze 5? Umřeme hlady? Určitě ne, a dokonce po čase určitě zjistíme, že nám střídmost prospívá na těle i na duchu, jsme spokojenější. Pak budeme i více imunní vůči „vnějším krizím“ čehokoliv.
A naprosto stejně je to s tím našim bláznivým světem. Bude-li méně spotřebovávat blahobytu a začne více tvořit skutečné hodnoty potřebné pro život a skutečný vývoj člověka jako takového, jako živé bytosti, pak nebude nikdy pokles ekonomiky o 5% žádnou tragédií, spíše naopak k důvodu se zastavit a nasadit ozdravnou dietu. Dnešní krize není v číslech, ale v našich hlavách. Jsme v totální duchovní krizi, v krizi nevědomého bytí, v krizi společenského "přejídání". Ztratili jsme kontakt s naší podstatou a trochu se nám to pod vlivem těch čísel pomíchalo v hlavách.
Mám za to, že vývoj je v tvorbě užitečného, v poznání života a světa, v životních zkušenostech, vědění a zažití tohoto vědění, a k tomu určitě nepotřebujeme zase tak moc čísla, jak se nás o tom snaží přesvědčovat politická representace na celém světě, která si hraje na ty, kdo tento svět řídí!? Už neumíme používat zdravý selský rozum. Měli bychom se více učit moudrosti a pokoře, neboť v tom tkví naděje na trvalou kvalitativní změnu a je to také lék na nemoc z globalizace, která se nám pořádně vymkla z rukou a z fikce nutnosti růstu HDP.
Odkaz na související článek: http://www.reikicentrum.cz/2011/07/24/varujici-paradoxy-dnesni-doby/
