Základní příčinou konfliktů a napětí v našem civilizačním okruhu je střet dvou hodnot: svobody myšlení a bezpodmínečného podrobení se Mohamedovým názorům o podstatě a upořádání světa. Tyto hodnoty nelze sladit.
Ústřední hodnotou západní civilizace je proces svobodného zkoumání podstaty a hodnoty věcí jedincem. Jedinec má možnost samostatně přemýšlet o podstatě a hodnotě věcí a především o tom, co je pro jeho život dobré a co nikoliv. Nejde o soubor konečných pravd. Jde o proces, během něhož se poznání vyvíjí, doplňuje, zpřesňuje, a opravuje. Historicky je tento proces spojován se Sokratem. Později byl využit v rámci osvícenectví a renesance. Díky tomuto procesu neustálého myšlenkového posunu a zlepšování dosáhla západní civilizace nesrovnatelný pokrok ve vědě, kultuře, zdravotnictví, průmyslu, zemědělství, i vzdělávání. Základní podmínkou pro prosazení této hodnoty je svoboda – možnost používat tuto metodu bez donucení a strachu z možných následků. Proto je v západním civilizačním okruhu kladen nesmírný důraz na vytvoření a ochranu prostředí, kde se jedinec nemusí bát svobodně myslet a vyjadřovat.
Ústřední hodnotou islámské civilizace je bezpodmínečné poddání se myšlenkám Mohameda o uspořádání světa, společnosti i života jedince. Povinností správného následovníka Mohammeda je Mohamedovy myšlenky bez výhrad přijmout, ve svém životě se jimi řídit, a dále tyto myšlenky šířit a prosazovat všemi možnými prostředky až do konečného světového vítězství (džihád). Samostatné myšlení, které by vedlo k odchylce od Mohamedova učení, je chápáno jako zlo a je proto přísně trestáno. K zajištění důsledného dodržování Mohamedových myšlenek je stanoven systém odměn a především krutých trestů. Mohamed již ve své době intuitivně poznal to, k čemu došla později moderní psychologie. A sice, že strach je pro většinu lidí nejsilnější motivátor. Základní podmínkou pro prosazení této hodnoty je strach možných odpůrců. Vyvolávání a šíření strachu je tedy základní strategií Mohamedova učení.
Se snahou vyvolávat strach u odpůrců souvisí např. i mimořádná náchylnost k urážení se u Mohamedových následovníků. Zatímco v západní kultuře je urážení se, hněv a agrese ohledně jiného názoru považováno za charakterovou slabost, z pohledu Mohamedova učení jde o charakterovou sílu. V tomto světle se např. nedávný incident napadení petičního stánku muslimskými studenty v Olomouci může jevit z pohledu každé z kultur různě. Z pohledu uvedené základní hodnoty západní civilizace jde o útok na svobodu jedince se snahou ho zastrašit. Z pohledu Mohamedova učení pak šlo o správný čin, který měl vyvolat strach a zabránit znevažování muslimské víry.
Ústřední hodnoty obou civilizací jsou tedy zcela protikladné a neslučitelné. Přímé střetávání se těchto kultur musí nutně vést k stresu, napětí, a konfliktům. Základním problémem je neústupnost a agresivní rozpínavost, které Mohamed stanovil jako základní principy pro šíření svého učení. Snaha o prolínání těchto kultur pomocí masové imigrace tak, jak se snaží prosazovat zastánci multikulturalismu, není cestou k vyřešení tohoto problému, ale naopak k jeho vystupňování. Je jistou cestou k růstu strachu, pocitu ohrožení, konfliktů, nepokojů a růstu radikalismu ve společnosti. Relativně pokojně mohou obě kultury spolu vycházet, pokud bude zachován princip teritoriality. To znamená, že nebude docházet ke kulturnímu překrývání a na daném území budou vládnout zákony a pravidla, která vychází z hodnot dané civilizace. Čas ukáže, který ze systémů je životaschopnější.
