Vláda zaujímá vůči kvótám EU postoj „chytré“ horákyně: kvóty rázně odmítáme a současně je dobrovolně přijímáme. Tím se stává nečitelnou a nedůvěryhodnou. Vláda však nemá pro takovéto rozhodnutí mandát.
Jaký je obsahový rozdíl mezi kvótami EU a jejich odmítnutím vládou ČR? Požadavek kvót je: přijímat stovky migrantů z muslimských zemí Afriky a Blízkého východu. Naproti tomu obsahem „rázně odmítavého“ stanoviska vlády ke kvótám je: přijímat stovky migrantů z muslimských zemí Afriky a Blízkého východu. Zásadní rozdíl? Zdálo by se, že tím může být to, že vláda si sama určí koho a kdy. Ovšem tím, že vláda svůj „dobrovolný“ závazek formuluje obsahově téměř shodně s požadavkem EU (teritorium – muslimská Afrika, Blízký východ; počet – stovky migrantů; čas – v průběhu dvou let) se tento rozdíl stává rozdílem zdánlivým a bezvýznamným. Je otázkou jak chce vláda zaručit, že mezi jimi vybranými stovkami migrantů nebude terorista či islámský radikál. Nemyslím, že je to možné. Jaký je problém pro vycvičeného člena ISIS se tvářit jako ateista či pronásledovaný křesťan (1,2)?
Situace je o to horší, že dovozem stovek migrantů z muslimských zemí se omezí možnost přijímat migranty ze zemí nám kulturně i jazykově blízkých, kteří se snadno a rádi do naší společnosti integrují a jejichž potomci se budou v druhé nebo nejpozději ve třetí generaci považovat za našince. Očekává se, že z Ukrajiny budou před válečným utrpením muset uprchnout desetitisíce jejich obyvatel. Naše kapacity však budou každoročně blokovány stovkami migrantů z muslimských zemí. Možnou alternativou je vytvořit kapacit dalších. To by si však vyžádalo další náklady, pravděpodobně ve stovkách miliónů korun (3). Kde a od koho je vláda hodlá brát? Vláda není schopna hospodařit jinak než s miliardovými schodky státního rozpočtu. Navíc dle údajů MPSV téměř polovině důchodců hrozí, že nebudou schopni zaplatit náklady na bydlení (4). Kde jsou potom zájmy občanů ČR?
Možná má vláda pocit, že se jí podařilo najít geniální řešení, kdy může uspokojit přání všech, kteří mají na věci nějaký zájem. Např. EU může vyhovovat, že se splnil její požadavek na dovoz migrantů z muslimských zemí do všech států EU, a to v jí požadovaných počtech. Hromadné přijímání migrantů z muslimských zemí je pro EU prostředkem k rozrušení etnické a kulturní soudržnosti obyvatelstva jednotlivých států a tudíž pro překonání odporu proti myšlenkám multikulturalismu, na kterých je EU postavena. Naproti tomu občanům ČR by se mohlo zdát, že jsme pány svého osudu, když máme vládu, která se umí za nás postavit a „rázně“ omítnout diktát EU v podobě povinných kvót. Neziskové organizace zabývající se začleňováním (ideálně) nezačlenitelných mohou rovněž jásat. To proto, že namísto příchodu migrantů, kteří pro svoje začlenění služby neziskových organizací prakticky nepotřebují (např. běženci z Ukrajiny), zde bude přísun stovek lidí z oblastí kulturně a jazykově velmi odlišných a do naší společnosti obtížně (pokud vůbec) začlenitelných. To těmto organizacím otevře ještě více štědré kohouty penězovodů putujících k nim přes státní kasu z kapes občanů.
Situace ve společnosti se nyní podobá zažehávání nebezpečného ohně: konfliktu vzniklého při střetu dvou zcela protichůdných hodnotových systémů: světa svobody a světa islámu. Velký požár téměř vždy začíná malým ohniskem ne větším než několik centimetrů čtverečních. Podobně nenápadně může začínat mezikulturní konflikt u nás. Vláda dovozem migrantů z muslimských zemí Afriky a Blízkého východu zažehává ohýnek s nadějí, že se jí ho bude dařit držet pod kontrolou. Je to velice nebezpečná hra, která je o to záludnější, že se na začátku jeví zcela nevinně. To proto, že zatímco skutečný požár se vyvíjí rychle (v řádu minut nebo maximálně hodin), ve společnosti tyto procesy nejsou okamžitě patrné. Trvají roky až desetiletí. Pokud by však bylo možno vidět osud Západní Evropy v časosběrném videu za několik posledních desetiletí, bylo by téměř každému zřejmé, k čemu se zde schyluje.
Stále platí, že není možno sloužit dvěma pánům. Organizace zvaná EU prokazuje, že pro prosazení svých zájmů je ochotna jít proti nejzákladnějším potřebám a zájmům občanů jednotlivých zemí a obětovat jejich bezpečnost a potřebu bezpečného domova pro vytvoření multikulturního superstátu. Občané ČR mají strach z příchodu islámu (5), EU naopak svými praktickými kroky jeho příchod a šíření do všech zemí EU podporuje. Zájmy EU a občanů ČR v této snad nejdůležitější oblasti jsou tedy v přímém protikladu. Vláda ČR svou chytristickou politikou vyjadřuje podřízenost a oddanost EU, zároveň však zrazuje ty, kteří ji svými hlasy zvolili a jejichž zájmy by měla hájit v první řadě.
Současná vláda nedostala od občanů ČR mandát, aby mohla v těchto pro nás životně důležitých otázkách rozhodovat za nás. V posledních volbách nebyla otázka hromadné imigrace z islámských zemí aktuální. Tato otázka se objevila až na základě zahraničně-politického vývoje, který nastal po volbách. Jelikož dle současného státoprávního pojetí je suverénem na našem území lid (a ne orgány EU) a vláda by měla být pouze jeho zástupcem chránící jeho zájmy, nemá vláda pro řešení takovéto nově vyvstalé otázky zásadního charakteru mandát. Tuto otázku proto musí nechat na novou vládu, která vznikne z nových voleb, ve kterých tato otázka bude zajisté jednou z ústředních (pokud ne zcela ústřední), nebo umožnit občanům se vyjádřit v referendu. Opačný postup je nutné považovat za zlovolnou zradu na vůli a důvěře občanů. To proto, že silný odpor obyvatelstva k hromadnému přistěhovalectví z muslimských zemí musí být této vládě dobře znám (např., výzkumy veřejného mínění, petice, vznik různých občanských hnutí a iniciativ, atp.).
Reference:
1. http://tn.nova.cz/clanek/nova-taktika-isis-holi-se-aby-pronikli-do-evropy.html
2. http://www.bbc.com/news/world-africa-32770390
3. https://www.youtube.com/watch?v=tKGR3IyQED0
4. http://zpravy.idnes.cz/chudoba-v-cesku-narusta-0v6-/domaci.aspx?c=A131112_141126_domaci_maq
5. http://zpravy.idnes.cz/stem-lide-se-boji-prilivu-uprchliku-islamistu-i-ruska-pfj-/domaci.aspx?c=A150616_112618_domaci_jpl
