Návrat z vánočních Kanárských ostrovů do Krušných hor

Život kolem nás není jen samá politika, peníze a starosti, ale i věci hezké, zajímavé a poučné. Je toho hodně a stačí se jen trochu kolem sebe rozhlédnout. Třeba vloni v prosinci na Gran Canarii.

Máme rádi zimu, ale nejlépe někde v teple. Tak jsme se zase vydali za prosincovým sluncem na Kanárské ostrovy, tentokrát na ostrov Gran Canaria.

Všude v ulicích kvetly vánoční hvězdy a kanárská kočka se spokojeně vyhřívala na sluníčku. A ani nám nic nechybělo. Výborné ubytování kousek od promenády a oceánu, chutná a bohatá strava, milý a pracovitý personál. Nikdo nás neobtěžoval ani nechtěl bakšiš.

Neleželi jsme jen u vyhřívaného hotelového bazénu.

Ani na pláži, i když pláž Amadores a koupání byly příjemné.

Procházeli jsme se po pobřeží.

Budou přece Vánoce. Španělé je mají až 25.12., moc je neprožívají a větším svátkem jsou pro ně Tři králové. Měli jsme proto Vánoce dvoje. Místo sněhu písek a místo sněhuláků si staví Tři krále.

Veselé Vánoce se španělsky řekne „Feliz Navidad“. Kromě vánočně ozdobených stromů jsme při našem cestování po ostrově spatřili i trochu netypické, háčkované.

Kousek od tohoto nadchodu u hotelu je autobusová zastávka. Odtud jsme si zajeli místní dopravou do hlavního města Las Palmas.

I v hlavním městě se dá v prosinci koupat a opalovat na pláži Playa de Las Canteras.

Na Gran Canarii je prý 72 přehrad. My si ze zvědavosti udělali výlet s krátkou túrou k dvěma, obě byly ale zrovna úplně prázdné.

A jsme u přehrady Presa del Lemo Perrera.

Auto si nepůjčujeme, ale sestavili a rezervovali jsme si jen my dva soukromý výlet s panem Karlem, Čechem žijícím na Gran Canarii. S ním jsme podnikli cestu k druhé přehradě s krásnými výhledy a navštívili i další místa ostrova, kde jsme ještě nebyli a místní dopravou bychom se tam nedostali.

A přehrada Presa de Los Hornos.

Navštívili jsme tajuplný kaňon Barranco de Las Vacas.

Na jedné straně silnice byl výhled do mlhy.

Na druhé pohled z vyhlídky na sopečný kráter Caldera de Los Marteles zalitý sluncem.

Tento vrcholek je nejvyšší hora ostrova Pico de Las Nieves 1.949 m n.m.

Také jsme dali jednu malou túru ke kanárské „Pravčické bráně“ s výhledem na symbol ostrova Roque Nublo 1.813 m n.m., kde jsme již byli při naší minulé návštěvě. Vnitrozemí je zajímavé a nádherné. Kdo neopustil pobřeží, tak to ani neví.

Zastavili jsme se v nejvýše položené vesnici Altenara, kde jsou ve skále umístěné nejen domky místních, ale i kostelík.

Středem ulice Paseo de Canarias v malém městečku Firgas teče kaskádovitě voda, na jedné straně ulice jsou domy, na druhé kachlíkové lavice a erby všech okresů ostrova. Ve Firgasu se také stáčí voda, která se pak prodává v obchodech. Ostrovní voda z vodovodu je odsolená, není pitná.

Prohlédli jsme si i krásnou katedrálu San Juan Bautista v Arucasu, která byla počátkem 20. století zrekonstruovaná a vysvěcená.

Nesmím zapomenout na písečné duny v Maspalomas, které jsme si také několikrát prošli.

V novém roce jsme už zpátky v Krušných horách, zase nám vyšlo slunce, ale místo písku tu máme sníh.

Tak šťastný a klidný nový rok 2025. ♥

Všechny moje blogy nejen z našich cest na Kanárské ostrovy najdete zde: Odkaz