Po návratu z Madeiry jsem v červenci napsala už jeden blog. Dnes přidám ještě pár dalších letních střípků, které jsem tam vyfotila. V pondělí 23.9. v 9:50 hodin k nám dorazí podzim. A Madeira ale bude stále ostrov věčného jara.
Madeira přivítala nejen cyklisty, ale i nás. V ulicích městečka Cámara de Lobos vlály košile a místní muži hráli karty.
Přes všudypřítomné mraky se počasí vydařilo, krásně bylo v přístavu i na moři. Tedy oceánu, Atlantickém.
Na rybím trhu na nás smutně koukala espada - tkaničnice tmavá a další neznámá ryba, a vedle na tržnici nás zaujaly nejen batáty, sladké brambory, ale i krásné květiny.
Naše lanovka na Monte nebyla přímo VIP. Z výšky jsme si prohlíželi skromné domky, ale i opuštěné ruiny. Majitelé si už asi postavili novou honosnou vilu. Ale co ty dráty!?
Nebyli jsme ubytováni zrovna v hotelu Ritz. Kromě hotelového jídla nám chutnalo i v samoobslužném bufetu Sabores, kde se jídlo prodává na váhu. Jeden kilogram jídla dle vlastního výběru k obědu za 10,59 euro. Za 10 euro jsme se najedli dva. Ne, že by nám nechutnalo, ale vlevo ženy, vpravo muži.
Odlétáme. Letiště ve Funchalu patří mezi nejnebezpečnější na světě. Je postaveno na 180 sloupech a nese jméno portugalského fotbalisty Cristiana Ronalda.
Tak "Obrigado Madeira! - Děkujeme Madeiro!"
Zase děkuji za případnou karmu a jsem ráda, že nemusím být zrovna Kryštof Kolumbus a mohu cestovat.
Autorka všech fotografií: Jiřina Votavová
Další dva moje články o Madeiře:
http://jirinavotavova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=720744
http://jirinavotavova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=555255
Všechny moje blogy:
https://jirinavotavova.blog.idnes.cz/
