Jak jsem si na Krétě prodloužila léto...

... a užila si ho nejen u moře, ale i v nejdelší evropské soutěsce Samaria. Také jsem viděla, jak se s krachem cestovky Thomas Cook musely vyrovnat hotely a další cestovky, které takto nedopadly, ale i jich se to vlastně dotklo. 

Protože "můj současný život je jedna velká dovolená,...", rozhodla jsme se prodloužit si léto a na poslední chvíli jsme zakoupili zájezd na řecký ostrov Kréta. Je to největší řecký ostrov. První říjnový týden nám počasí stále přálo, bylo kolem 27°C a voda v moři teplá. Pod okny nám rostly bylinky a stromy plné granátových jablek. Letěli jsme s českou cestovní kanceláří, ale krach anglické cestovky Thomas Cook se dotkl i jí. V našem hotelu musela přechodně zajistit ubytování na dvě noci několika klientům, kteří měli být ubytováni v hotelu sousedním, ale jejich postele prozatím obsadili klienti Thomase Cooka, kteří nemohli odletět. Na ulici neskončil nikdo.           

Do našeho krásného pobytu nejen u moře jsme zařadili i zdolání nejdelší evropské soutěsky Samaria, která se nachází v západní části ostrova ve stejnojmenném národním parku v Lefká Óri - Bílých horách a měří asi 13 km plus cesta do přístavu. Z výchozího místa v Omalos ve výšce 1.236 m n.m. jsme kamenitou cestou po 6 hodinách sestoupili dolů. Cesta vedla nejen kolem nádherných mohutných skal, ale i zelenými lesy a byla lemována častými zastávkami u pramenů pitné vody. O pitný režim se nám tady postarala sama příroda a my nemuseli tahat vodu v lahvích. Cestu jsme zvládli v pohodě, i přes náš již vyšší věk.        

 Pošli jsme bránou, odevzdali lístky, které slouží k evidenci návštěvníků soutěsky, zda na cestě nikdo nezůstal a došli do přístavu Agia Roumeli. Ten leží u Libyjského moře. Odtud nás podél krásného pobřeží odvezla loď Daskalogiannis do dalšího přístavu Sfakia, kde na nás již čekal autobus. 

Následující den po našem sestupu soutěskou Samaria jsme si užívali ještě krásně teplé moře.

Protože ale nevydržíme celý den u bazénu a moře, další odpoledne jsme se vydali autobusem do třetího největšího města Kréty, do Rethymna. Prošli jsme město, navštívili muzeum, kostel, klášter i hřbitov, příjemná zákoutí a benátskou pevnost Fortezza. 

S chůzí to zase nemusíme přehánět. K největšímu krétskému sladkovodnímu jezeru Kournas nás zavezl vláček. Potkali jsme krétské kozy, a protože asi někde hořelo, mohli jsme sledovat požární vrtulník, který si přiletěl doplnit vodu z jezera. 

Druhé největší krétské město je Chania. Prošli jsme tržnici, kde jsem vyfotila chobotnice a kokony bource morušového, přístav s majákem, další benátskou pevnost a kostel s mešitou. Největším krétským městem je hlavní město Heraklion, které jsme už navštívili při minulé návštěvě.  

Prožili jsme krásný podzimní týden na ostrově Kréta, rozloučili se na severu s Krétským mořem a další den jsme odpoledne odletěli zpět do Prahy. 

Za případnou karmu děkuji a přeji všem krásný podzim kdekoliv. 

Autorka všech fotografií: Jiřina Votavová

Všechny moje blogy a fotky si můžete prohlédnout zde: https://jirinavotavova.blog.idnes.cz/