Za trpaslíky!

Dneska budu vést černý humor. Mám černé údobí, kolem mně se honí temná oblaka... A vůbec to nevypadá na růžové svítání lepších časů. Vím, že je někde zrovna snad i to jaro. Jenomže není tady a já se divím. Prostě proto.

Trpaslíci celého světa, koupili jste si nás, už je to tak.

Přišla doba, kdy se zacinkalo klíči a vy jste k nám vpochodovaly se svými prodejci. Okupovaly jste pohraničí,...

vlastně máte i tak trošku záslužnou činnost, protože jste například zapomenutou obec zvanou Potůčky, kde už i psi bezmála neštěkali a lišky ještě nezačaly dávat dobrou noc zvedly na městečko. Sice stánkové, ale..., najednou dostalo nejen herny, ale i prospěšný bazén. Ceny pozemků na parkování vyskakovaly jako na splašené burze, a bylo vyděláno.

Obec, či už městečko, byť stánkové začalo růst a prosperovat.

Stejnou cestou se začala vydávat i jiná města, a to přes vás, trpaslíkové. Dokonce i lázeňský Jáchymov měl skvělou přezdívku. Jestliže  pan Nikolaj Nosov psal o Neználkovi, Jáchymovu se začalo říkat Trpaslíkov.

Krámek vedle krámku - trpaslíci v nejrůznějších dobách.

Později, abych to nesváděla jen na vás, maličcí tvorové nejrůznějších úprav a velikostí k vám přibývala zvířátka, od roztomilých oveček, kraviček, koňských hlav přes husy, labutě, laně...

No, dostaly jste hodně sousedů. A byl zájem.

Také jste dostaly k sobě textilní a obuvnické sousedy, kteří podřadnou cenou smlouvání/hele jak to umí fungovat! odbouraly naše výrobky.

Co vám mám povídat, koupily jste si nás. A tak vaši prodejci už můžou skvěle kupovat naše domy, zaměstnávat naše lidi a vyrábět nezaměstnanonst.

Pravda, teď mě opravíte, že jí nevyrábíte vy, neboť  jste se stáhly do ústraní. Hlavní je přeci odbyt.

No, a jsme doma.

Lidi vyhledávají vaše prodejce, ti to umí líp než domácí produkce.

Naši vždycky koukali po sousedech, ne?

Kvalita? Co to je, když je trh přesycený. Použiji, zahodím.

Žiji v pohádkovém světě, ale nějak divně postaveném; kam se na něj hrabe tajemný Pán prstenů a hobitti na své cestě tam a zase zpět.

Hledám tu cestu zpět a zatím se na mě valí pěkně uplakaná nebesa.

Nebojte, trpaslíci, však já si na vás posvítím co jste to vlastně zamotaly za gordický uzel. A věřte, že nebudu sama.