Sobota odpoledne, podzimní čas

takže? Venku svítí sluníčko, svádí ven: Já trčela v kuchyni; teď si říkám, prošvihnuto- prošvihnu to.

 Mám ráda čas,
odchází pryč, ani se nerozloučí,
/na kamenech leží obvaz světla/
odchází pryč, ani se nerozloučí
jen pohladí zem chladnoucí loučí jakoby zemská tvář jej hnětla.
Tak stromoví korun udá cíl
spoutaný okovy vleklých chvil a nedozírně mlžných rán
Mám ráda čas-prostý a bez frází
pohladí zem chladnoucí loučí
než rozlétne se do všech stran
 
  Letos to vypadá, že říjen zůstane stejně krásným měsícem v opačném obraze května, který se rozvíjel do květu zatímco současný měsíc se oblékl do maškarního a vítr tancuje přes obnažující se obrazce..
Přátelé, nedá mi to,jdu s nimi hrát na schovávanou mezi stíny....
mějte se blaženě.