SEN

noci blažené;

vážka jenom zlatá snesla se mi do spánku a přinesla pohádku o příměří lidského rodu.

Všichni jsme slavili pohodu, penízky se skutálely do hlubin věčnosti, takže všude vládly milosti; já tobě , ty mně, bráška bráškovi;

 stojí při mně duch svatý co lid osvítil a nikdo se nemusí převádět čím kdože byl, neboť všichni už byli vším.

Pozor, zrada! Právě se probouzím!  Nejsem již ničím víc než jsem byla nežli mne vážka okouzlila....