Sen jak jsem uspěla:

Právě jsem se vrátila, ne z hradu, ale z jednání. Jednání mělo vadu na kráse, bylo to loudění. Tedy, nucené loudění o trpělivost. Může za to ale počasí, ne já a moje rodina.

myslíš páníeku, že tady je ten poklad?

Zlatá rybko, slyš má slova: chtěla bych zrušit závěje; chtěla bych , aby si v nich kůň nelámal nohy a manžel nebyl "nevrózdní" z nečinnosti;

neb ty víš, že je pracovitý až příliž. Leč nějako to pořád nic není platné, protože přijde Baba Zimice, mávne prutem, rozsype po horách chumelenice a: je vystaráno.

Tedy, pakliže bychom nepodlehli pokroku a nepořídili koníkovi dopravní prostředek,a´t si odpočine, když už na páníčka v lese dře: beztak to musí odřít páníček:Odvést, přivés, dohlédnout , aby nezabloudil/myslím ten kůň; páníček dobře ví, kde mě má doma!

No. bylo by to krásné, kdyby stačilo to málo.

Jenomže v zimě je také konec roku a nový rok a páni nahoře to mají spočítané akorát."Zaplať za rok minulý, ať můžeš žít v tom dalším. Nemáš? Jednoduché. Buď prodej ty sám, nebo ti zabavíme. Třeba i střechu nad hlavou.Co nám po tom, že nemáš robotu? Manželka nemá? Má? Stůně? To je vše vedlejší. Živitel jsi ty."

A jsme u toho, zlatá rybko. V telce běží takový pořad, víš?Den D se jmenuje. Tam sedí pánové a dámy, kteří si uměli peníze vyrobit a teď se snaží ty penízky dál díky zajímavým nápadům rozmnožovat.

Co kdyby jsi, rybičko udělala takové to očko "malá domů" a  nakukala jim projekt, kde by do toho skočili jako ryba po návnadě? Třeba bychom ulovili spolu projekt jak uspokojit úřednické panstvo a zůstat lidma svobodnýma; tedy i koňma, samozřejmě. Proč by měl kůň dřít jak kůň, potažmo jako páníček:

A tak tě, rybičko zlatá prosím; nezapomeň mi letos nadělit nápad. děkuji.