Pane ministře Hegře;

Vážit si člověka je odvozeno od slova VÁHA. Tady se vaše tíže propadá, proto píšu tento veřejný dopis.  

Neboj, smrťáčku, naše zdravotnictví se ti o něj postará!

Včerejší další spekulativní navyšování zátěže pro pacienty napovídá tomu, že jste za a/ nadobro ztratil sociální cítění,  b/ sláva světská zaslepila váš pohled na reálný svět, c/-s bolestí mně napadá: vaše ministerstvo , toť parta cyniků?

Je pro vás opravdu tak těžké pochopit, že pro řadu běžných lidí, kteří nejsou dobrovolně ZP a staří vaše kroky vedou k nehumánnosti a vrací zdravotnictví zpět, do středověkosti felčarských zákroků, kdy králi veškerá péče, chudákům z milosti dáno, neb chudáci jsou rovni  pitevním pokusům?

Snad nedospějeme do formy poprav za naše hříchy nemocenské k obohacení vědeckých výzkumů, aby se tyto proplatily?

Občas mám ten podivně smutný pocit, že jedině zajímavý pacient rovná se teprve pohledu rovný pacient. Běžný pacient se rovná eine simulant!

Stejně tak je tomu se ZP. Na ně je dopad vašeho rozdávačného uvažování přímo našit jako záplata na díru,

která je našita mimo díru samotnou, tj do dalšího propadu.

A tak jenom dodávám: přátelé; protože náš pan ministr nepodědil po skvěle lidském herci  Karlu Hogrovi ani jeho  přehláskované o, ani, zdá se lidskou tvář, buďme veselí, ač nemocní či ZP, nechme si půl zdraví ve veselé mysli a doufejme, že kosa padne na správný kámen včas.

Hezký den, pane ministře. Zdá se, že najíždíte do pěkného to bahna. přeji vám, abyste konečně ucítil dopady!