O poezii:

nebo spíš poetice, etice, morálce takového úplně obyčejného dne. O výletu, který neměl být původně výletem, ale prozaickou cestou k lékařskému vyšetření.

Ba, ba: coby sběratelka nemocí tělesných jsem zas jednou musela jet ukázat lékařům co mi přibylo, a to přes speciální rengen. Kam jinam než z hor Krušných do Karlových Varů, centra péče o zdravotní zákazníky- pacienty polikliniky.

Destiminutové okouknutí rovná se cesta na odpoledne.

Počasíčko bylo ospalé jak já. To zas bude migrózní stav!

Vyrážíme po obědě, v Jáchymově přesedat. Ticho po pěšině, nikomu se dnes nechce?

Jenomže, přejedem Jáchymov, přejedeme Ostrov;+ no nekochejte se! Sem tam hozený ryníček uprostřed zeleně, modravá obloha a vůně trávy vstupující romantickým pohledem přes Hájek, Lesov, Sadov...vzhůru do Varů Karlových.

Milý Neználku, Všeználku a spol: úplně jsem se vžila, že jedu do vašeho Kvítečkova mezi tábor malíčků a malenek.

Jo: to bych nesměla vystoupit z autobusu a,už je tu magistrála plná aut. kdepak rozmilých, s limonádovým pohonem:"tytýýýt. ", plechoví zubři si to supí uhnat zelenou:"chodcí honem!!"

Přeběhla jsem, prošla jsem, ukázala jsem se...

Jsem na Tržnici. Auts se míjí s autobusem, přijíždí, odjíždí. Lidé čekají, trousí se, spěchají...Sní, spí, zdá se; rozmlouvají, hádají s. Směsice životnosti kam jsem vplula coby sounáležitost.

Nejlepší je pozorovat pivní skauty před tržnicí. Je to i s vestibulem hlavníh nádraží podobné. V zdánlivé kontrole nikdo o pobudy nejeví zájem.

člověk se zaměří na  pohled  z úhlu lidiček padlých  říká si: Jakéže je to naše hemžení? Konání daných existencí je součástí holubího hejna kolkolem. Zobou, zobou si své zbytky. Postávají, pospávají. Jen vůně ozónu je jaksi smrdutější...

Na druhou stranu si opět vybavuji zcén z nedávné cesty marketem, jak jinak hyper. Přijelo, jak říkají mužští"dělo". On pán, podnikatel v čem se nedozvím, leč úspěšný určitě; ona , diva coby doplněk;A "kuřata".

Opakuje se mnohá ze scén kultury a "kulturnosti". Narvaný košík , samozřejmě zdáním " máme na to i když to nepotřebujeme", úklid do auta:Pozor na škrábnutí by´t nehtové, ždy´t to něco stojí! Leč košík se odváží plný odpadu, lístků, sáčků, hrc!Hovo! nehledě ke kulturně vyspělému proslou mezi párem a jejich dítkama...Nemusím vulgarismy opakovat, že ne?

Zajímavé bývají také maminy capartíků, kde muž nestíhá. přijedou a fofrují autosedačky s miminy i odrostlejšími se přesouvají do nákupních košíků:"Neber, neřvi" jsou slušné výrazy cio leckdy doprovází kvap...Znám horší mluvu při těchto nájezdech, opět pomlčím.

A vedle uťápnutí venkovánci viz i naše rodina sjela ušetřit za akce. Inu, potřebujem každou kačku úspor, a když spočítáme nákup ve velkém versus benzín, zas tak jsme neprodělali. Malá domů dnes platí nejvíc.

Jenomže, nejsem teď na výletě, který neměl být výletní? Šup sem zpátky! Už je tu autobus.

Tak , a už  se vracím. Výjezdem z Karlových Varů obloukem; mám před sebou ty krásně zelené kopce, projíždím Velkým rybníkem co do rekreační zóny přibírá tvář satelitního městečka, míjím kouzelnou hospůdku s pivovárkem U hastrmana...

A že se mi ten výlet povedl, nepochybujte, milí moji.
Na závěr se mi rodí básnička:

...cestičkou vyšlapanou jela jsem;

za pasem myšlenky šedé měly tvář;

než, když jsem se vracela, jako svatozář

rozzářilo se mi slunce v očích mých;

to krajina je oděla do svých krás

tak měla jsem se:svěží čas