Na-kupy

Advent tluče na dveře, čeká kdo mu otevře, že mu pěkně nařeže díru do rozpočtu:Skoč,vlez, podlez přes na-kupování:Nadělej si kupy věcí i kupy starostí:Vánoce tě jednou v roce pohostí....

Kam jsme došli, kdo to ví? Kdo mi tohle zodpoví?

Advent čeká na dveře, čeká, že zas otevřem svoji prázdnou kasu.

Nalejeme do ní dluhů, jen tak pro okrasu;

neb Ježíškovi je to ouplně jedno co si dáme

on  chce přinést dobrou vůli a lásku mezi nás.

Ten pojem, že ještě známe? Že si s ním umíme hrát?

Snad,

Spíš spěcháme do propasti pastí mít, vlastnit, nakupit.....

Ten kdo vymyslel slovo Nákup byl chytrý tvor: Věděl, že je to o kupčení a hromadění. S tím že se dá krásně manipulovat jakožto se ctižádostí tvorečků zvaných lidé.

Trumfnout se  a nazvat to radostí z darování.

Kde jsou ty časy, kdy tatínkové maminkám vyřezali vánoční měchačky, klukům bujaré koníky, holkám panenky a dětem vůbec ,na jaro káči?

Maminky si daly za to záležet nad krmí, která byť by chudá byla nesla pečeť svátečního menu.  Děti, ty mamince a tatínkovi pěkně schované konaly ,  aby daly celý rok vyráběný jedinečný dárek:co třeba korálky se šípků, panáčky, vojáčky ze šišek?

Dnes se koupí- nakupí:

A hned letí do koutů. Kouzlo vánoc.

Tak už nám to bláznění ´ťuká zas na dveře a čeká, kdy už otevřem

ty své šrajtofličky na plané věcičky.

Inu, proti gustu žádný dišputát.

Jenom nezapomeňme přidat láskyplný dotek a ubezpečit se, že vánoce stojí za to, že jsou jedni z mála svátků BÝT SPOLU!