Do lesa!

Přátelé, není v létě nic víc osvěžujícího, věřte.Lesní tišiny si zachovávají svá vlahá zákoutí v největším žáru a přesvědčují nás o Božím řádu/vše je jak má být, příjemné a svěží.

skřítek Nevímkam

Tak i já dnes podlehla jeho kouzlu na úkor zahrádky, kde sice také ošetřuji zákoutí pohody, ale les je les, co nadělám

Navíc jsem zatoužila konečně na první houbovou omáčku z pravých hub; proč tedy sedět doma? Jde se na lov beze zbraní. Na cestu si beru taštičku:Co když najdu houby? A foťák. Budu zas pátrat po skřítkách a jiné havěti lesa.

Jooo, les. Navštěvuji s mužem pořád přibližně stejná místa a přeci jsou stále jiná. Dobrodružná. Sílící vedro neustupuje ani s odpolednem.

Naštěstí lesní asfaltovku odkloňuje od slunce porost stromů

Vystupuji z auta už na kraji, že za mužem dojdu. Budu hledat své úlovky.

A hned u silnice konečně mačkám spoušť na stromovou dvojici, kteá mi nedávala dlouho spát. Jsou to začarovaní milenci:pssst! Tajemství. Jehličnana a listnáč, jedno tělo dvojí kmen.

Tak, a mám je  ulovené, už nezaniknou!

A jdu asfaltovkou dál do takzvaného kameňáku. Za rohem, zatáčkou se mi naskýtá úžasný pohled na protější les Eduardského údolí; šup do foťáku!

Také už mi zůstane. A mýtina: Dobrodružství.

Ty pařezy mají mimochodem tak obsáhlou velikost co do stáří, že se k nim chci dostat: Dobrodružství! Škoda, že muž už byl daaleko vpředu, měl by pohled!, a mohl lovit mě. Skrytá mokřadla ve vysoké trávě udělala své. Kdepak nevinný potůček mezi nimi.Šup, a už mě mělo bahnsko. Noha se pěkně propadla, za ní druhá...

Nedá se nic dělat, děvče. Vytahuji jednu nohu v bílé ponožce, druhou nohu v bílé ponožce, poté jednu, druhou botu: Tak tudy ne, obejdu to. A už v ponožkách. Boty nejsou do nalezení čistého potůčku k použití. .

Konečně vytoužená stružka čistého potůčku! Poprvé co  jsem si libovala, že lesem vede asfaltka. Ráda se broudám rosou a senem, ale jehličím???;

přepírám jak boty tak ponožky. Asistují mi nádhení modráskové.Opatrně nalétávají, asi mě okukují co vůbec vyvádím.

Sláva, z bot vyprané bahno, vylitá voda; oplachuji nohy, obouvám vylité boty, a jde se dál. Však už jsem hnedle u manžela s koníkem.

Tak, a foťák došel, už má uloveno, pařezy nebudou, až příště. Muž mi ukazuje kdeže se loni propadl kůň na vydolovaném úseku, pozor!

No,nic, než oni  dva vytáhnou svoje kubíky já se projdu po roce známými místy.

A Hle!!Kolkolem údolí Eduardu přibyly cedule, že je vstup zakázán, že je poddolováno. A přitom se tam těží dřevo a uklízelo klestí.Lidské pošetilosti:

Konečně je potkávám, dva krásně smetové kováře, právě se  needávno vyklubaly na svět.Čímž bude houbová omáčka zachráněná.

A než jsem se nadála je čas návratu. příjemný večer začíná i tady přinášet podvečerní vánek. Dobrou noc, milý příteli, a brzy zas!!!