Dneska se mi nic nedaří:

možná za to může pátek, možná konstelace hvězd, možná podzim, splín; kdo ví? Jenom já ne; já to nechtěla:

a tak mě napadlo postěžovat si papíru: co z naší společné rozpravy vzniklo?
Psala jsem životu
kudy že vede šedé myšlenky
nechtěly říct; mlhou se halily
nežli opily se  slovy básníka
co list vzal a začal malovat nebesům křídla;
slunce se zhlédlo v tom obraze;
červánky rudé  jej zkropily;
jen chvíli, chviličku,básníku  rmut černě maluješ do skrvny od kafe na talířku
jen  zdířkou chladnoucí obzorem;
večer se připozdívá, podvečer loudá se..
.básníku, slova co ukápla mi na papír, zdali jsou vadami na té kráse?