Bude druhá adventní neděle

...a já vytahuji své povídání si s Boženkou Němcovou jaké to bylo také o vánocích. Bylo krásněji?Možná by nám napověděl i pan Lada. K tomu se vydáme za týden. Pěkně popořádku, prosím

Boženko; jsem tak trochu naměkko.
Vlastně, nějak mi stále unikají tvé vánoční svátky: jistě byly střídmější, mnohem střídmější než ty naše. Adventní doba se určitě nesla ve více svátečnějším duchu než dnes, v době honby za vším možným v čem jsme se chtěli najít.
Nenacházíme se mnohdy, žel bohu.

Vlastně ne. Díky PC, té krabičce o níž ti občas píši, že je ´dáblův vynález, který využívají i stavy hodnostářských církví - je tedy ´dáblův, nebo spíš Boží? ,
asi spíš Boha, protože má sílu dávat lidi dohromady, řekla bych. Rozsoudit to neumím. spíš, že tam ´ďábel občas zanese své zlořádstvo jak to dělá věky věků:

Já ale měla v plánu poslat ti pohádku jak že to s námi dvěma možná také je.

Tys psala o Sněhurce, vzpomínáš? Byla zima bílá...

8 let po tvé smrti se narodil Jaroslav Kvapil a ten ve svých 29 letech napsal pohádku o Princezně Pampelišce. .
Povím ti o ní, aby nás obě zahřála, protože letos bílý kůň ještě Sněhurku nepřivezl. Opozdil se s ní až k adventu. Ví on proč.

V těch dnech však princezna Pampeliška ztrácela sílu ...
To bylo tenkrát království celé ze zlata, kde rozkvetla princ. Bylo to určitě v zemi věčného slunce, hádám.
Jednoho dne jí tatíček král nabídl ženicha:starého, mrzouckého sousedního panovníka. Pampeliška se ho polekala a utekla z domu.

Potkala v světě českého dobráka Honzu, který se jí ujal a stal se jejím  hlídačem proti všem kdo by jí chtěli ublížit/dnes se používá takové ošklivé, cizácké slovo- bodyguard;ale to i vy jste měli plno cizáckých slov, viď?/
Však se kolem Pampelišky vychovávané v blahobytné bezstarostnosti objevilo zlořádských osob! Chudáka princeznu pořádně trápili.
Honza byl český chasník vychovaný poctivou paňmaminkou a tak věděl zač je toho loket ukázat jim všem. Navíc to byl fešák, který Pampelišce padl do oka coby mládenec.
I odvedl si Pampelišku Honza domů. Jenomže to už nebylo království slunečné, ale české. Právě začalo foukat ze strniš´t. Princezně začalo být zima. Marně Honza topil, maminka vařila bylinky; Pampeliška začal uvadat.
"Honzo, musíš pro pana krále"řekla jednoho adventního večera máma. myslím, že to byl právě tenhle první.

Honza neváhala rozběhl se cestou, kudy se nedávno s Pampeliškou vracel ze zkušené ze světa.
Jenomže, z Pampelišky mezitím zbývalo už jen chmýříčko a když vítr zafoukal:
Princezna Pampeliška už se nesešla ani s otcem , králem, ani s Honzou. Zato její odkaz vždy z jara rozkvete, a Honzo, vyber si tu pravou! Až jí najdeš, vysvobodíš jí.
Tak běží čas.Sněhurka se stále střídá s Pampeliškou a vánoce nesou pohádky. I ty tvoje,  jen si na ně najít  čas.

Od toho ale máme vánoce- dlouhé noce plné tmy a tajemství. I dnes.
Dobrou noc, Boženko.Čerti s Mikulášem už v dáli cinkají. Přijdou zas brzy mezi nás.

To bude brzy druhý adventní čas večerní....