Doufám, že za 7 dní (neplést s filmem či PC hrou) budu moci předat jeden nádherný dopis, nazvaný „Všem, kteří prožili dětství v 70. letech“. U autora mě mrzí jediná věc, že mu nelze dát desetinásobnou karmu, protože a) se chová jako otec a ne dohližitel, b) řídí se vlastním přístupem a ne internetovými návody a c) dokáže tato fakta prezentovat a ještě tak, že by se měli zamýšlet ti okolo.

Děkuji. Neřekl bych, že jsem nějaká bílá vrána. Je nás mnoho. Nejpíš většina. Bohužel menšina umí někdy víc "zařvat". A protože mám o narození pusu nevymáchanou, zařval jsem též.

Já tedy OSPOD rozhodně volat nebudu 😀 Vivat otcům a matkám se zdravým rozumem.

Jo!

Ano. Rodiče nejsou od toho, aby za děti padali na hubu. Jsou tu od toho, aby až spadnou ty děti, pomohli jim zpátky na nohy, ošetřili rány a v klidu vysvětlili, co děti udělaly špatně. A až ty děti znova udělají stejnou chybu a znovu spadnou, řeknou jim: "Vidíš? my jsme ti to říkali", utřou slzy a krev, vypláchnou rány kysličníkem a připraví se na další karamboly, které bude třeba v klidu řešit.

Pokud to dělají dobře, časem těch karambolů ubude až téměř k nule.

Jestli k tomu potřebují bouchačku, to nevím, tím si jistý nejsem. Hezký den!

Jsou to už asi 3 nebo 4 roky. Za městem poblíž lesní cesty maminka učila lézt na strom synka. Stála pod stromem, trochu ho navigovala, připravena ho zachytit, kdyby padal. Dojalo mne to. Musel jsem se zastavit a oba pochválit. Myslím, že od té doby jsem na stromě kluka neviděl.

Dnes by naši byli asi v base. Ráno jsme šli do školy 3 km (od první třídy), odpoledne vyrazili ven s kudlou a prakem v kapse a vrátili se skoro za tmy. Sestra se od 10 let starala o tři mladší sourozence a vodila je ze školky. Když jsme náhodou onemocněli, byli jsme sami doma. Za lotroviny jsme od táty schytali ob den pár facek. Atd, atd. Dnes by to byly tak tři roky podmíněně a děcka v děcáku.

...... je to v lidech a o lidech (o rodiči),- dědina, na zápraží dávám meltu a cigáro, na platanu nade mnou sa cukruje pár hrdliček a jedou si to svoje cukrůůů(k)-cukrůůů(k),- zrazu sa za plotem objevila zdejší mladá maminka s malou dcerkou, seznamujíc ji na procházce s přírodou : "Pšššš, tiše Moničko, potichoučku, slyšíííš ....... to je K U K A Č K A",- v tomhle konkrétním případě už ani "Manifest za zdravý rozum" nepomůže!

A nejhorší je, že kdybyste se ozval a chtěl to uvést na pravou míru, tak dostanete ještě málem vynadáno. Mě se to takto stalo nedávno.

Nebušíte do otevřených vrat? Já mám tedy pocit, že dnešní děti jsou podstatně chytřejší a samostatnější, než byla naše generace. Občas mě sice zarazí, když jim chybí, podle mého, základní vědomosti, ale jsou to většinou věci dobré tak pro boomery, bez kterých se dá v pohodě žít.

Chytřejší určitě ne - pohotovější snad ano, ale umění něco rychle (a většinou nepřesně) najít na sociálních sítích není známka inteligence. Určitě by následující pokus neprošel a ani by nebyl možný technicky, ale zajímalo by mě, jak by obstálo pět dní mimo civilizaci dítko ze 70. let a to současné. Samozřejmě bez mobilu a podobných udělátek. O vítězi si rozhodně nejsem jist.