Terénní výzkum nevděčného blogera: Proč v metru nikdo nečte blog.iDNES?

Šmírovací výzkum v pražském metru odhalil víc než jen mobily cestujících. Ukázal, jak se za poslední roky proměnil český internet.

Minulý pátek jsem jel do Prahy na . Protože jsem člověk zvídavý, obětavý a ochotný posunout hranice moderní sociologie, rozhodl jsem se využít cestu k terénnímu výzkumu. Jinými slovy jsem koukal lidem přes rameno do mobilu. Neříkám, že je to úplně etické. Ale Newtonovi taky nespadlo jablko do hlavy proto, že by zrovna vyplňoval formuláře. Tedy pokud mu vůbec na hlavu něco spadlo.

Mrknu doprava. Seznam. Mrknu doleva. Seznam. Pán v kšiltovce? Seznam. Studentka? Seznam. Paní s nákupní taškou? Seznam. Po deseti minutách jsem začal mít podezření, že cestuji v reklamním spotu společnosti Seznam. Po dvaceti minutách jsem si byl téměř jistý. A po půlhodině jsem začal hledat alespoň jednoho člověka, který by četl blog.iDNES.

Sakra, jedu na sraz blogerů iDNESu. Aspoň jednoho čtenáře bych cestou potkat mohl.

AI Gemini, PROMPT Jiří May

Nepotkal.

Přitom na blog.iDNES publikuji už nějaký pátek. Na svém profilu mám přes stovku článků se slušnou čteností. Současně publikuji i na Médiu. Mám tedy možnost sledovat oba světy z první řady. A právě během cesty metrem mi definitivně došlo, proč dnes většina lidí otevírá Médium a ne blog.iDNES.

Když vznikaly blogy, internet fungoval jinak. Člověk měl oblíbeného autora, přišel na jeho stránku, přečetl si článek a případně i další. Byla to aktivní činnost. Dnešní internet funguje opačně. Nikdo nic nehledá. Lidé otevřou aplikaci a čekají, co jim naservíruje algoritmus. Nechtějí vybírat, nechtějí hledat a často ani přemýšlet. Chtějí konzumovat. Stejně jako většina zákazníků v supermarketu nestuduje složení jogurtů, ale vezme první výrobek ve výšce očí. A přesně tam dnes stojí Médium.

Blog.iDNES mám rád. Je to místo, kde jsem vyrostl jako autor. Kde jsem našel čtenáře, kteří se mnou často nesouhlasí, ale většinou vědí proč. Kde vznikla řada zajímavých blogerských osobností. Jenže zatímco internet se přestěhoval do mobilů, blog.iDNES zůstal trochu ve světě desktopových monitorů. Připomíná mi starou hospodu na návsi. Pořád tam vaří poctivou svíčkovou, pořád tam sedí štamgasti, jen kolem ní mezitím postavili dálnici. A ta dálnice se jmenuje Seznam.

AI Gemini, PROMPT Jiří May

Podle údajů NetMonitoru zasahuje Seznam přibližně 7,6 milionu uživatelů měsíčně, tedy asi 91 procent české internetové populace. To už není obyčejný web. To je infrastruktura. Něco jako elektřina, voda nebo pivo. Když to převedu do lidštiny, znamená to, že kdyby Seznam kandidoval ve volbách, sestavoval by vládu s ústavní většinou. Když dnes člověk otevře mobil, velmi často nezačíná na konkrétním webu. Začíná na Seznamu. A právě tam se odehrává rozhodující bitva o pozornost.

Zkuste si někdy sednout do vagónu metra a pozorovat okolí. Ne doslova. Nechci mít na svědomí epidemii amatérských šmíráků. Ale podívejte se, jak lidé používají telefon. Nesurfují. Nehledají. Nezkoumají. Scrollují. Nekonečný proud článků, titulků a emocí. Důchody. Počasí. Politika. Celebrity. Válka. Recept na guláš. A pak zase důchody, počasí a politika. Člověk už vlastně ani nečte konkrétní web. Čte algoritmus.

A tady přichází nepříjemná pravda pro autory. Myslíme si, že lidé čtou nás. Ve skutečnosti často čtou distribuci. Kvalitní článek bez distribuce dnes získá pár stovek čtenářů. Průměrný článek s dobrou distribucí může získat desetitisíce, někdy i statisíce přečtení. Kdo publikuje na Médiu, ten to zná.

Někdy člověk několik dní připravuje článek plný dat, statistik, grafů a odkazů. Pět hodin práce. Deset zdrojů. Vlastní fotografie. Výdělek na kávu. Pak napíše osobní příběh o rozbité hlavě syna a článek udělá čtvrt milionu přečtení. V tu chvíli si člověk uvědomí, že algoritmus má velmi zvláštní smysl pro humor.

A tady musím být fér. Když publikuji podobné články na blog.iDNES a na Médium, rozdíl v dosahu bývá často několikanásobný. Ne proto, že bych na Médiu psal lépe. Bohužel píšu pořád stejně. To není výtka vůči Médiu. To je prostě realita dnešního internetu.

Jenže každá výhra něco stojí. Médium nabízí obrovský dosah, o tom není sporu. Jenže za ten dosah platíte závislostí. Čtenáři nejsou vaši. Jsou Seznamu. Algoritmus není váš. Je Seznamu. Pravidla nejsou vaše. Jsou Seznamu. Když se zítra změní algoritmus, změní se i vaše návštěvnost. Moc dobře to znám. Připomíná mi to jízdu na tobogánu z Petřínské rozhledny. Kdyby nějaký existoval.

Když se změní podmínky, nezbývá než se přizpůsobit. Autor si publikum pronajímá, ale nevlastní ho. A to je rozdíl, který si mnoho lidí uvědomí až ve chvíli, kdy je pozdě.

Co jsem tedy v pražském metru vlastně zjistil? Původně jsem si myslel, že zkoumám čtenáře. Nakonec jsem zjistil, že pozoruji proměnu celého internetu. Blog.iDNES neprohrává proto, že by měl horší autory. A Médium nevyhrává proto, že by mělo autory lepší. Vyhrává distribuce. Vyhrává mobil. Vyhrává algoritmus. Vyhrává pohodlí.

Lidé dnes nechodí za článkem. Článek chodí za nimi. A pokud se během ranní cesty metrem objeví přímo mezi předpovědí počasí, výsledky fotbalu a receptem na bramboračku, má vyhráno.

A přesně proto jsem v pátek viděl v metru desítky lidí na Seznamu a ani jednoho na blogu iDNES. Což je trochu smutné.

Jenže jsem optimista.

A jsem rád, že navzdory všem algoritmům, newsfeedům a sociálním sítím to blogeři na iDNES nevzdali.

Pořád píšou.

Pořád diskutují.

Pořád se navzájem rozčilují.

A hlavně mají pořád co říct.

Když už jsem v tom optimismu, měl bych zmínit i administrátory. Každý si do nich občas kopne, ale zkuste si představit, že máte každý den uhlídat partu několika stovek blogerů, z nichž je každý přesvědčen, že právě on zachraňuje českou demokracii, ekonomiku nebo alespoň pravopis.

(Já řeším jen tři děti a mám toho nad hlavu)

Upřímně řečeno, občas si myslím, že by za to měli dostávat rizikový příplatek.

Takže ještě nemusíme vyhlašovat sbírku na záchranu blogerů.

Ale možná bychom mohli občas místo prostředníčku poslat adminům kávu.

A třeba i s rumem.