Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

RK

Někdy si připadám jako v oné centrální kanceláři v hoře Blaník, kde spí naše udatná vojska, připravená nás zachránit, až bude nejhůře a ona si tak mohla napravit historickou reputaci. Nosí jim tam zprávy, oni si je přečtou a řeknou: „To ještě nic není!“ Takže se mi zdá, že až opravdu dojde k maléru, tak budou konstatovat: „Ale s tím už se stejně nedá nic dělat.“

Nebo ještě jinak - můžeme jako princ Drsoň zpovzdálí sledovat AI a v pravé chvíli se do věci vložit. Nesmíme ale zapomenout, že on také tak dlouho čekal, až mu nezbylo nic jiného, než aby zase jenom zpovzdálí sledoval. Jen se bojím, že to v tomto případě až „tak dobrý“ nebude.

0 0
možnosti
LB

Díky za článek, toto je třeba opakovat: Pochybuji, tedy jsem!

1 0
možnosti
SD

Problém je v tom "mluvit i s lidmi mimo naši názorovou bublinu".

Mám spoustu známých z dřívějších dob, kdy jsme byli mladí, scházeli jsme se pro zábavu (a politika zábavná nebyla :-). Dneska jsou mezi nimi lidé různých názorů. Nevyřazuju je z "přátel", i když s nimi nesouhlasím. Ale mluvit se s nimi o sporných tématech nedá. Dneska je svět ostře polarizovaný, buďto jsi "náš" nebo "nepřítel" - nic mezi tím. A proto se s nikým o politice raději nebavím, jen pasivně čtu a poslouchám.

1 0
možnosti
EH

Algoritmus nám nevidí do hlavy, ale přesto určuje, co sledovat. Jakmile si člověk začne vybírat sám, je hledání dost chaotické.

0 0
možnosti
Foto

Chaos je základem. Na tom je založen i mnohý algoritmus. Vč. vytváření šumu

0 0
možnosti
  • Počet článků 119
  • Celková karma 29,56
  • Průměrná čtenost 2836x
Baví mě rodina, psaní a humor. Tak píšu – o dětech, vztazích a životě, který se ne vždy drží scénáře. Nepíšu, abych byl spisovatel. Píšu, protože už nejde nepsat. A proto jsem vydal moji první knihu "Kronika rodinného chaosu". Humorný blog do kapsy pro všechny, kteří mají rádi kapku nadhledu a styl, co se nevejde do šablon.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.