Čistě pragmaticky - je lepší být pro (většinou neznalé) okolí padouchem, než brzkou mrtvolou. Taková domácí péče je psychicky vyčerpávající, a čím méně lidí se může o dementní osobu střídat, tím rychleji to člověk odnese na svém zdraví. Setrvalý stres se nutně podepíše na fyzickém zdraví. Viděl jsem u souseda - zemřel do roka po své manželce. Vidím přímo i zprostředkovaně ve svém okolí, že člověk NESMÍ být na starého člověka, který už přestává zvládat i sám sebe, sám. Jinak hrozí v krajním případě i vražda, nebo takto člověk fakticky páchá sebevraždu.

No, na vaše blogy se vždycky těším, že se u nich zasměju a v nejedné věci se aj najdu. Tady je ovšem do smíchu zatraceně daleko. Ovšem pokud vás mohu alespoň trochu uklidnit, tak volba je správná. Děti mají přednost, protože to je naše budoucnost. Kamarád kdysi sváděl podobný boj. Jenže když kvůli jeho matce málem vyhořeli, protože ona šla "vařit" a on pak našel sporák s naplno zapnutými žhnoucími plotnami, tak bylo jasno, že to prostě nejde.

Děkuji za komentář. K humoru se zase vrátím. Po nedávných zkušenostech jsem však cítil potřebu o nich napsat. Obávám se, že další dvě pokračování jsou ještě smutnější. Ale nebojte, před Vánoci dodám článek o nekorektních vtipech.

Není ta humánní medicína od určitého stavu a věku spíše medicínou antihumánní?

Není cena takového přežívání příliš vysoká jak ekonomicky tak sociálně?

Proč generace našich prarodičů mohla odejít z tohoto světa většinou rychle buď doma nebo v nemocnici a generace našich rodičů končí coby totální dementi v ústavech stále více přeplněných?

Co se týče mého věku - byl jsem počat za Zápotockého a narodil jsem se za Novotného , takže už jsem těch duchem nepřítomných viděl hodně...

Mohli tak odejít hlavně proto, že neexistovala medicína na takové úrovni, aby takového člověka udržela naživu ještě dlouhá léta. Babička či dědeček se roznemohli a do roka byli pryč.

Jasně, strčit bábu do útulku. Bacha - dědičnost a geny jsou kruté. Taky si zažiješ.

A co byste jako navrhoval? Ono se to od klávesnice snadno vynáší soudy. Jasně tam máte napsáno, že mu byla sdělena nutnost stálé péče. A tu doma zajistíte hodně těžko. V jednom člověku v podstatě nemožné. Vás to sežere a rodinu hodně silně pocuchá. A navíc hrozí aj další rizika. Viz můj příklad s kamarádem, který našel sporák se zapnutými žhnoucími plotnami, protože babička šla "vařit". Kdyby měli plyn, tak tu dneska nejspíš on ani jeho rodina nejsou.

Navíc ono "strčit bábu do útulku" nutně nemusí znamenat špatné řešení. Zaprvé tam je skutečně zajištěna péče a minimalizováno riziko, že dotyčný senior nevědomky poškodí sebe nebo své blízké. A za druhé je nemálo případů, kdy takový domov naopak pomohl, protože dotyčný byl najednou ve společnosti svých vrstevníků a viditelně ožil.